Cvičení čínských císařů, Návrat k jaru, chuej-čchun-kung, vlastní cvičení, Monnica Haklová

1.Inf.Květa Bártů 387 229 802, RUDOLFOV - ČESKÉ BUDĚJOVICE, Květinová 15,

Popsaná cvičení (kromě č. 2) opakujeme 8x, při oboustranném cvičení na každou stranu 8x.

ÚVODNÍ CVIČENÍ

Zaujměte stoj spojný, tak aby se klouby nohou lehce dotýkaly. Paže visí volně podél těla v přirozené poloze, ruce jsou uvolněné, prsty lehce pokrčené, nikdy ne natažené nebo sevřené.

Hledíme přímo před sebe a vnitřně se usmíváme u vědomí pl­ného mládí a svěžesti. Rušivé myšlenky necháváme odplynout a snažíme se o udržení harmonické pohody = Usmíváme se sami pro sebe s přesvědčením, že jsme mladí a svěží.

S nádechem mimořádně pomalu zdviháme současně obě ruce bočním obloukem nad hlavu a přitom se mírně rozšiřujeme hrudník a stavíme se na špičky. Nad hlavou přiložíme dlaně k sobě a protáhneme se.

Při výdechu klesáme sepnutýma rukama před obličej. Výdech ukončíme v okamžiku, kdy se špičky prstů dostanou do úrovně našeho nosu. Pak necháme ruce na chvíli v této pozici a poma­lu se znovu nadechneme. Při následujícím výdechu dáme ruce od sebe a obloukem do stran, při současném mírném otevření hrudníku a s pocitem uvolnění je necháme klesnout do výchozí pozice, tzn. že znovu uvolněně visí po bocích.

POZOR. Při tomto i při všech ostatních cvičeních dbáme na to, aby bylo tělo napnuté jen při protažení.. V kli­dové pozici máme uvolněná kolena, rovná záda, a podsazenou pánev a lehce stažené hýždě.

ÚČINEK: Toto cvičení nás má připravit na to co bude následovat. Zklidňuje dýchání a nervovou soustavu. Hlubokým nádechem se plíce provzdušňují a pročišťují, takže z těla mizí únava a vyčer­pání. Kromě toho se celé tělo příjemně protáhne a připraví na přijímání energie vzduchu i země.

1. OTVÍRÁNÍ HRUDNÍKU

Stojíme vzpřímeně, chodidla rovnoběžně (jako na lyžích), nohy rozkročené na šířku ramen, paže visí volně podél těla. Pomalu se klidně a zhluboka nadechneme, aby se hrudník rozšířil. Vnitřně se usmíváme s vědomím plného mládí a svěžesti.

Poklesneme v kolenou, a současně mírně předkloníme trup a ruce položíme na stehna sklouzneme s nimi po stehnech dolů, až se dlaně zastaví na kolenních čéškách.

Nyní lehce nazdvihneme hýždě i paty a tím pomalu zdviháme i celé tělo. Chvíli tak setrváme v stoji na špičkách a paže přitom volně visí před tělem.

Pak mírně posuneme lokty stranou a současně zvedáme předloktí s uvolněnýma visícíma rukama, rameny otáčíme pomalu dozadu (ramena se nezdvihají) a dolů (otvírání hrudníku), narovnáváme se, spouštíme se na celá. Chodidla, paže klesají podél těla a slyšitelně vydechneme.

POZOR. Toto cvičení by se mělo provádět plynu­le, aby připomínalo slabé vlnění. Důležité je, aby k pohybu těla vzhůru vyšel impulz odzdola. Napětí od prstů se přenese přes nohy na hýždě a touto "vzpruhou" se celé tělo napřímí. Pokles zpět na paty pak probíhá zcela přirozeně bez námahy. Rovnoběžnost chodidel je vhodné neustále kontrolovat po celou dobu cvičeni.

ÚČINEK: Popsané cvičení uvolňuje ramenní pletenec a v něm probíhající meridiány stimuluje a zbavuje blokací.. Procházejí tudy meridiány plíce-tlusté střevo, srdce-tenké střevo, perikard-tři ohřívače a žlučník. Kroužením hrudníku jsou tak všechna náležitě stimulována. Zpočát­ku se z ramenního kloubu občas ozve slyšitelné lupnutí, které se však při dalším cvičení zmírňuje a posléze úplně mizí. Cvičením před­cházíme onemocněním a potížím této partie, udržuje ramenní klou­by pohyblivé a uvolňuje šíjové svalstvo. Specifickým způsobem hlubokého dýchání jsou provzdušňovány horní laloky plic a procvičují se dýchací svaly.

Díky střídavému zatěžování chodidel se nohama čerpá energie země a posouvá se bodu ming men, který leží na páteři v rovině pasu.. Z tohoto mimořádně důležitého akupunkturního bodu se energie do celého systém meridiánů a odtud proudí do jednotlivých orgánů.

2. NÁVRAT K JARU - vyživování ledvin dechem

Stojíme vzpřímeně, chodidla rovnoběžně (jako na lyžích), nohy rozkročené na šířku ramen, paže visí volně podél těla. Uvolníme svalstvo a hledí­me přímo před sebe. Usmíváme se, vyvoláváme v sobě pocit mládí a svěžesti, vypouštíme rušivé myšlenky a dbáme na harmonické rozpoložení.

=

Zhluboka se nadechneme a při výdechu uvolníme veškeré svalstvo, po­klesneme v kolenou (horní část těla zůstává vzpřímená) a začneme od kolen vzhůru a pak zase dolů pohupovat celým tělem nahoru a dolů. Chodidla přitom zůstávají pevně na zemi a odpružují vlnovitě pohybovat celým tělem. Vlnovité pohupování vychází výhradně z kolenních kloubů, hrudník a ramena se nesmí napínat nebo zvedat. Pažemi úmyslně ne­pohybujeme, máme-li však tělo náležitě uvol­něné, samy od sebe se přidají k pohupování. Rovněž dech v žádném případě neovlivňujeme a počkáme až se sám od sebe přizpůsobí rytmu těla.

Takových vlnovitých, komíhavých pohybů uděláme celkem 164.

POZOR: Cvičení je nevhodné pro těhotné bez ohledu na stupeň těhotenství, při menstruaci, ženy v šestinedělí. Po větší operaci, zvláště v břišní krajině, je toto cvičení zakázáno.

ÚČINEK: Toto cvičení je nejdůležitějším cvičením chuej-­čchun-kungu a současně i základem všech následujících pohybů. Zbytečně nejmenuje "návrat jara“neboť nějakém čase skutečně neobyčejně omlazuje starší i staré lidi. Dochází k zlepšení látkové výměny, což se projeví očividným zlepšením pokožky (obličej se zbaví puchýř­ků, vrásek i hrubých a vysušených míst, pokožka dostává růžo­vou barvu a lépe se prokrvuje)

Tělo se stává vnímavější a schopné přijímat svěží energii. Vlnovitými pohyby se uvolňují a rozpouš­tějí všechny vnitřní blokády a zjizvení pojivových tkání, svalů a facií, které vznikají v důsledku poruch látkové výměny, chybnou výživou a zneužívá­ním léků. Odpadní látky se v průběhu cvičení postupně vylučují vyměšovacím ústrojím, ale především pokožkou. Proto je během prvního cvičebního týdne nezbytné pít velké množství čaje nebo minerálek, čímž se zmíněnému procesu vhodně napo­máhá.

Cvičení reguluje širší funkce vnitřních orgánů a ulevuje vazi­vovým tkáním. Díky vylučování jedů mohou orgány, svaly a vazy znovu nerušeně pracovat. Pročištění vazivových tká­ní představuje velkolepé osvěžení pro lidské tělo, a to bez ohledu na věk cvičence. Tělo se lépe prokrvuje, dostává novou energii a imunitní systém je trvale posilován.

Tento cvik ulevuje a mírní potíže v hrudní dutině, bolesti zad i stavy napětí v břišní krajině. Přestože během menstruace se ne­smí cvičit (cvičení v době silné i normální menstruace by mohlo mít pro ženu za následek závažnou krizi oběhového systému), zmírňuje bolesti, které se při menstruaci mohou objevit. Zcela k tomu stačí cvičení v ostatní dny. Výjimku tvoří ženy, které mají mírnou nebo nepatrnou menstruaci, a mohou tedy i v tyto dny cvičit. Cvik dále zlepšuje celkovou zdravotní kondici, povzbuzuje po­hlavní funkce a podporuje redukci tělesné váhy.

Začátečníci by se měli dokonale naučit především tento cvik, a dokonce ho dvakrát denně provádět, dříve než přejdou na ostatní cviky. Sami brzy ocení jeho pozitivní účinky na krevní oběh a celkově na zdravotní stav.

3. KROUŽENÍ RAMENY

Nezačínejte cvičit bezprostředně po předchá­zejícím cvičení, ale dopřejte si malou pauzu, aby tělo snadněji mohlo přejít ze svižného pohybu na klidnější. Pokud se s následujícím cvičením začne příliš rychle, může to mít za následek dezorientaci a slabý pocit závrati nebo nevolnosti

Stojíme vzpřímeně, chodidla rovnoběžně (jako na lyžích), nohy rozkročené na šířku ramen, paže visí volně podél těla Uvolníme svalstvo a hledí­me přímo před sebe. Usmíváme se, vyvoláváme v sobě pocit mládí a svěžesti, vypouštíme rušivé myšlenky a dbáme na harmonické rozpoložení.

. Přesuneme váhu těla na levou nohu a mírným ohnu­tím levého kolene poklesneme. Horní část těla přitom udělá ob­loukový pohyb doleva, současně zdvihneme pravou patu od pod­lahy, takže pravá noha je nyní zatížena jen jednou třetinou váhy těla.

.

Přesuneme váhu těla na levou nohu a mírným ohnu­tím levého kolene poklesneme. Horní část těla přitom udělá ob­loukový pohyb doleva, současně zdvihneme pravou patu od pod­lahy, takže pravá noha je nyní zatížena jen jednou třetinou váhy těla.

V této pozici nyní levé rameno povytáhneme do výše a otočíme jím doza­du. Po dokončení obratu přeneseme celou váhu těla na pra­vou nohu (celé chodidlo se opře o zem) Horní část těla se přitom obloukem otáčí vpravo. Levou patu nyní zdvih­neme, takže příslušná noha je zatížena jen z jedné třetiny, a pra­vým ramenním kloubem zakroužíme dozadu. JEDNÁ SE V PODSTATĚ O OSMIČKU RAMENY.

POZOR: Cvičení provádíme lehce,vláčně a plynule. Pře­nášení váhy z jedné nohy na druhou musí být pomalé a jakoby hravé. Během cviku je pohled stále zaměřen dopředu. Otáčivý pohyb těla pokračuje vzhůru a pohybuje rameny a otáčení ramen pak způsobuje i pohyb paží.

Základem je přenášení váhy ze strany na stranu z jedné nohy na druhou beze změny výšky trupu. Nejlepší je poklesnout v kolenou do nám příjemné úrovně a pak tuto výšku zachovávat..

Dýcháme přirozeně, ne zhluboka.. Veškerou pozornost zaměřujeme na rotační pohyby v pase a ramenních kloubů a čímž se dýchání samo upravuje. Dbáme na to, aby náš pohled stále mířil přímo vpřed. Kdy­bychom pohledem těkali, mohl by se dostavit pocit závratě. Cvi­číme obzvlášť pomalu a vyhýbáme se rychlému přenášení váhy i prudkým otáčivým pohybům těla. Rotace ramen by měla být měla být vláčná, bez námahy a jejich rádius se po nějaké době sám od sebe zvětší.

ÚČINEK: Cvičení udržuje pohyblivost ramenních kloubů, odbourává v nich případné usazeniny; současně posiluje šíjové svalstvo. Uvolňuje a posiluje krční páteř a snižuje napětí ramenního svalstva. Vol­nými pohyby horní části těla se masírují vnitřní orgány, a tím se z těla vylučují různé nečistoty a odpadní látky. Výsledkem je pak silné povzbuzení látkové výměny.

Ovlivňovány jsou především plíce, které se tak postupně regenerují, aby plnily svou nezastupitelnou funkci.

Trvale jsou také stimulovány meridiány plíce-tlusté střevo, srd­ce-tenké střevo, perikard (osrdečník)-tři ohřívače a žlučník, kte­ré probíhají partií ramen a paží.. Poruchy v toku energií a krve vedou podle čínské lékařské teorie k vážným zdravotním poruchám. Po nějaké době cvi­čení meridiány znovu zprůchodní, do příslušných orgánů proudí čerstvá energie, což se zřetelně projeví i na zlepšení zdravotního stavu.

Léčebné úspěchy byly prokázány i při artró­ze a artritidě ramenního kloubu. Pohyby mají být ale z počátku malé a prováděny s citem, opatrně a peč­livě. Přesto se mohou po cvičení vyskytnout bolesti, pak je nutno cvičení zmírnit nebo i na řas přerušit. Vždy se doporučují raději kratší cvičební úseky a mírnější pohyby než dlouhé cviče­ní s přílišným elánem. Přílišný elán by mohl způsobit i prudké zhoršení.

4. VITÁLNÍ ENERGIE, vypuzování jinu

Stojíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen, paže volně podél těla. Hledíme přímo před sebe, zcela se uklidníme uvolníme. Usmíváme se, vyvoláváme v sobě pocit mládí a svěžesti, nepřipouští­me rušivé myšlenky a dbáme na harmonické rozpoložení.

Zdvihneme obě paže do výše hrudi dlaněmi k sobě, jako bychom v nich drželi pomyslný míč. Pravá ruka je přitom nahoře (dlaň směřuje dolů) a levá ruka je dole (dlaň míří vzhůru). Nyní přesuneme levou nohu obloukovým pohybem doleva (chodidlo je po došlápnutí kolmo vlevo) a přeneseme na ni ze dvou třetin váhu těla. Dbáme na to, aby se stehna při pohybu navzájem dotýkala a vnitřními stranami se o sebe lehce třela. Současně s polovičním úkrokem a přenesením váhy se mírně pootočí rovný trup doleva a obě paže se přesunou k levé straně těla (levá ruka je asi o 90 ◦.vlevo, ale trup je asi 45 – jak se sám volně natočí)

Poté se soustředěně zahledíme do levé dlaně a ta se pod naším pohledem začne zahřívat, dříve než ji pomalu sevřeme v pěst tak, že nejprve ohneme dovnitř malí­ček, pak prsteník atd., až nakonec přiložíme lehkým tlakem palec přes ostatní ohnuté prsty. Poté ruku rozevřeme, prsty a dlaň krátce natáhneme a nataženou ruku otočí­me, tak aby směřovala od těla vlevo. (Manipulace s rukou se dělá až po přetočení již v klidové poloze, kdy váha těla spočívá převážně na levé noze.

Následuje obrácený pohyb, tzn. že plně zatížíme levou nohu, abychom mohli pravou udělat půlkruhový úkrok doprava ( jak je možno udělat úkrok vpravo, když máme ukročeno vlevo – to musíme pravačku nejdřív přitáhnou k levé noze? ) a tu pak zatížíme ze dvou třetin. Paže znovu následují tělo a přesmyk­nou se na pravou stranu (asi zase přes držení míče, ale levá bude nahoře a pravá dole?), takže po skončení pohybu nyní hledíme do pravé dlaně. VARIANTA: cvičí se 8x na jednu stranu pak 8x na druhou.

POZOR: Cvičíme vždy uvolněně a pozorně. Tento cvik je založen na přenášení váhy a z něj plynoucích pohybů rukou, které provádíme co možná klidně a plynule.

Velmi důležité je zde správný pohyb nohou. Opíšeme vždy volnou, nezatíženou nohou půlkruh, a teprve potom ji znovu po­stavíme na zem. Současně dbáme na to, aby se stehna navzájem dotýkala a vnitřními stranami se o sebe lehce třela; jsou tím totiž stimulovány důležité meridiány.

Popsané cvičení by nemělo být prováděno v těhotenství ani v menstruační dny. .

ÚČINEK: Plynulé půlkruhové pohyby paží stimulují dů­ležité meridiánové body ležící na předloktí a na rukou. Body wej kuan a nej kuan působí povzbudivě na krevní oběh. Šou šan-li podporuje prokrvení rukou, paží a mozku. Bod Čchii čchi (sch?) na lokti patří k důležitým bodům látkové výměny těla a navíc má uklid­ňující účinek. Pohyby uvolňují svaly, klouby, rozpouštějí se usazeniny v cévách a tím zlepšují jejich průchodnost.

Soustředěným pohledem do dlaně se stimuluje bod lao-kung, ležící na dlani. Ovlivňování tohoto bodu způsobuje, že rychle bušící srdce se zklidní a slabě bijící srdce je povzbuzováno k většímu výkonu. Pokročilí cvičenci vnímají, jak se při upře­ném pohledu toto centrum lehce zahřívá; oživující teplo pak ve vlnách zasahuje i hrudní koš.

Pomalé ohýbání prstů a napínání ruky je preventivním i lé­čebným opatřením při všech onemocněních prstových klou­bů.

Rotační pohyby těla ovlivňují různé akupunkturní body. Zvlášť silně je stimulován bod chuan-tchiao ležící v blízkosti kyčelního kloubu, který má velký účinek při jeho léčbě. ale užívá se i při bolestech kostí, ischiatických obtíží, při napětí a bolestech krční i bederní páteře, stejně jako při problémech s chůzí ve vy­sokém věku. Stimulace řečeného bodu má dalekosáhlé účin­ky na lumbální oblast a na kyčelní klouby. Celá oblast se tím uvolňuje a odstraňují se nebo zcela vylučují blokády kloubů i obratlů.

Rotační pohyby trupu posilují činnost ledvin a v případě oslabení je regenerují. Po nějaké době cvičení mizí i bolesti zad a lidé trpící pocity chladu na páteři zjišťují, že se jim záda zahřívají a že rovněž mizejí bolesti vznikající křečemi nebo chladem.

Hlavní účinek tohoto cviku však spočívá v trvalé stimulaci pohlavních orgánů, produkci hor­monů a posilování svalstva pánevního dna

Vzájemným třením stehen při přenášení váhy těla dochází k aktivaci meridiánů slezina-slinivka, ledvin a jater na jejich vnitřní straně. Dráha slezina- slinivka má klíčový význam pro léčbu poruch v krajině podbřišku, reguluje činnost pohlavních orgánů. ovliv­ňuje krev a imunitní systém. Meridiánu ledvin udržuje a hromadí vitální energii. Meridián jater zbavuje tělo jedů a ostatních škodlivin.

. Krevní oběh a peristaltika (zde jsou myšleny fyziologické pohyby zažívacích orgánů) jsou trvale stimulovány, takže tělo je schopno lépe vylu­čovat odpadní produkty. Záněty a podráždění pak přecházejí do uzdravovací fáze.

Toto cvičení má dalekosáhlé účinky na celé tělo, na produkci hormonů i látkovou výměnu. Odtud také jeho čínský název "vi­tální energie". Číňané kromě toho stručného jména pro něj mají i další označení, totiž "vypuzování jinu". Tím má být řečeno, že dotykem stehen je vytvářena energie jin a dále rozváděna do těla.

Pokud cvičí ženy, říká se tomu "vypuzování ledvinového jinu", u mužů jde v tom případě o "stlačování ledvinových váčků".

xxxxxxxxxxxxxxxxx

5. Let posvátného jeřába – horizontální kruhy (Letí pták)

Stojíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen a paže volně podél těla. Lehce vypneme hrudník a mírně vtáhneme břicho. Kolena máme lehce pokrčená a díváme se dopředu. Vnitřně se usmíváme a vyvoláváme si pocit mládí a svěžesti.

Zdvihneme obě paže do výše hrudi a držíme ruce dlaněmi k sobě, jako bychom v nich měli pomyslný míč. Pravá ruka je přitom nahoře (dlaň směřuje dolů) a levá ruka je dole (dlaň míří vzhůru).

Přeneseme nejdříve váhu těla na levou nohu. Zároveň zaměníme polohu rukou před tělem tak, že nyní je levá ruka nahoře a dlaní obrácena dolů, stále jakoby držely míč. Přitom takovém držení pomyslného míče se ruce pohybují vlevo a zastaví se ze strany ve výši ucha. Pravá ruka drží "míč" zdola a dlaň je při tom otevřena směrem nahoru.

Jakmile jsme v téhle pozici a váha těla spočívá na levé noze, snažíme se zaměřit pohled na protilehlé volné rameno. (Pro lepší koncentraci si můžeme vybavit představu ramenního švu na svém pulovru nebo košili.) Vždy se ted' díváme směrem od našich ru­kou.

Nyní provedeme popsané pohyby obráceně. Při přenášení váhy zjedné nohy na druhou opisují boky ležatou osmičku a je důleži­té, aby chodidla při tom zůstávala na místě. Rovněž naše ruce při záměnách poloh opisují před středem těla tentýž obrazec.

39

Každou ze stran procvičujeme střídavě osmkrát.

Na co je třeba dbát: Během plynulého cvičení jsou prsty vol­ně rozevřeny. Paže máme mírně pokrčené a nikdy je zcela nepro­strkáváme. Pro začátek doporučuji spíšejen mírné pohyby, a tepr­ve později můžeme paže poněkud více rozpřáhnout.

Pohled na protilehlé rameno by měl sice být soustředěný, ale zároveň mírný. V žádném případě nesmíme hlavou poškubávat dozadu. Číňané zdůrazňují kvalitu pohledu slovy "jemný a vytr­valý", protože při této představě se krční páteř pohybuje šetrně a efektivně.

Existují ještě další dva návody týkající se směru pohledu a po­hybu paží. Jeden z nich doporučuje nesledovat během cviče­ní ruce a po celý čas hledět přímo před sebe (tj. nikoli na rame­na! ).

Podle druhého pokynu (pro ty, kdo své krční a šíjové svalstvo již vytrénovali a uvolnili v prvních dvou stadiích cvičení) se nemá hledět na rameno, nýbrž je vhodnější sledovat očima kroužení rukou. Cvičení pak opravdu vypadá, jako by mytický pták roz­prostíral své obrovité perutě.

Třetí možný způsob cvičení bychom měli zkusit jen tehdy, po­kud jsme si již dostatečně vyzkoušeli obě první možnosti. V tomto případě provádíme pohyby obzvlášt pomalu a rukama i pažemi děláme široké komíhavé kruhy. Tímto druhem cvičení velice účin­ně působíme na svalstvo krku a šíje. Pokud se však cvičí příliš rychle a pohyby rukou jsou neúměrně malé, dotyčný si obvykle stěžuje na závratě, dezorientaci a pocit tuhnutí v zátylku.

Osobně dávám přednost první popsané variantě, protože je cel­kově poklidnější a nevede k pocitům závrati. Kromě toho se mi líbí prožitek navozený pohledem na volné rameno. Takový poči­

40 I.i','', ..

I I1,1,

I I li li ~Ill ;lr`,

tek nazývám "naslouchání". Zmíněným pohybem hlavy se totiž působí i na ucho; máte dojem, že se otvírá a naslouchá imaginár­ní kouli, kterou právě držíme.

Účinek cviku: Komíhavými pohyby paží a rukou se stimulují důležité akupunkturní body, které ovlivňují srdce, oběhový sys­tém, plíce a tlusté i tenké střevo. Soustavné pomalé otáčení hlavy stimuluje klíčový bod pro šíjovou partii a zátylek, který spočívá na spodku lebky a nazývá se feng čch `, tj. "větrný rybník". Jak již čínský název naznačuje, je tento bod vstupní branou pro vněj­ší škodlivé vlivy, nazývané v tradiční čínské medicíně "vítr". Př'kladem zde může být průvan. U lidí trpících bolestmi hlavy, ramen a šíje je tento bod vždy vnímavý na tlak. Proto se vyplatí poslechnout doporučení Číňanů a otáčivé pokyny provádět zá­sadně pomalu, neboť stav tohoto bodu na žlučníkový meridián může při trhavých pohybech vyvolat nevolnost. Pokud je ener­gie bodu feng čch ` vyrovnaná, zmizí i takové poruchy jako cévní křeče v mozku, cerebrální skleróza, nervové bolesti hlavy i kře­čovité stahy srdečních cév.

Kroužení v bocích stimuluje místa na břiše a na kyčlích, při­spívá k zmírnění a nápravě obtíží kyčelních kloubů i problémů stehenního krčku. Číňané mi vyprávěli, že toto cvičení je zvláště účinné při odstraňování nežádoucích tukových polštářů, které se vytvořily v břišní krajině a okolo kyčlí, a to především tehdy, když se tyto problémy dostavily teprve po těhotenství.

Otáčivé, krouživé pohyby pasu rovněž povzbuzují některé aku­punkturní body. Jde zvláště o ming men, který je na páteři v ob­lasti kříže, a dále o dva ledvinové body šen jii, jež jsou asi na šířku dlaně nad pasem a zhruba na dva prsty vpravo a vlevo od páteře. Všechny zmíněné body jsou velice účinné a vhodné k doplňování energie; lze přes ně totiž velmi uspokojivě ošetřo­vat ledvinové potíže i stavy vyčerpanosti. Horizontální kruhy tyto důležité body mohutně stimulují, posilují ochablé ledviny a vra­

41

cejí jim původní funkčnost. V souvislosti s ledvinovými obtíže- 6. Čerpání jinu mi často se vyskytující bolesti zad rovněž po tomto cvičení mi­

zejí. Příprava: Zaujmeme stoj spatný, takže se klouby nohou lehce Jde o vskutku geniální kombinaci: Body, ležící na horních kon- dotýkají. Ruce visí uvolněně podél těla a hledíme přímo před

četinách, jsou tímto cvičením uváděny do spojení s body na dol- sebe. Vnitř-ně se usmíváme a vyvoláváme si pocit mládí a svě­ních končetinách. Takový postup se u Číňanů jmenuje "spojová- žesti.

ní horního s dolním". Užívá se k aktivaci a regulaci látkové

výměny a představuje skutečně velice účinný léčebný prostře- Cvičení: Založíme ruce v bok, a to tak, aby palce přitom smě­dek. řovaly nahoru. Tlak rukou bychom měli vnímat, ale neměl by být nijak silný. Uvolníme kolena a trochu v nich poklesneme. Jakmile pocítíme, že váha těla plně spočinula na chodidlech, od­razíme se, zdvihneme paty a rovněž poněkud i hýždě. Tím vniká jakýsi pumpující pohyb, čerpání.

Cvičení opakujeme osmkrát.

iÍ. .

Na co je třeba dbát: Při tomto cviku bychom se měli plně do sebe zaposlouchat a vnímat pumpovací pohyb, jímž se zdviháme od země. Jakmile zvedneme paty, musíme stát jen na bříškách, a nikoli na celých prstech nohou, protože jen tak může být masí­rován bod jung čchiian ve středu chodidla. Aby vznikalo co nej­více energie, tiskneme během cvičení nohy k sobě.

Účinek cviku: Prostřednictvím bodu jonQ čchúan na bříšcích prstů tak během cvičení přijímáme energii ze země a čerpáme ji přes stehna do ledvin. .Iung čchiian znamená "tryskající zřídlo" - pokud je ucpané nebo dokonce vyschne, nemůže již do těla proudit žádná energie. Postižený pak trpí chladem nohou, bo­lestmi zad, vysoušením pokožky a ledvinovými obtížemi. Pum­povacími pohyby se "zřídlo" vyčistí a otevře. Takto začne znovu energie přes ledvinový meridián proudit do celého těla. Číňané ň'kají, že otevření zmíněného bodu také reguluje příliš vysoký krevní tlak.

Obě ruce jsou opřeny v bok a masírují především meridiány jater a žlučníku. Špičky prstů spočívají na bodech vodivé dráhy slezina-pankreas. Touto krajinou prochází ještě další vodivá drá­ha a zásobuje ji energií - tzv. pasová céva opisuje tělo v pasu a dá se osvěžit a oživit jemným tlakem rukou. Zmíněná céva je jakýsi přídavný zásobovací kanál, který jako opasek obemyká lidské tělo a má odbočky k dalším vodivým drahám, které se jí dotýkají nebo ji protínají. Konkrétně to jsou meridiány žaludku, sleziny, ledvin; žluči a dále dvě vodivé dráhy, běžící svisle středem těla. Jemný tlak, který ruce na tuto cévu vyvíjejí, má tedy dalekosáhlý účinek, projevující se hlavně v celém zažívacím traktu.

Stahováním cévy při pumpovacím pohybu směrem nahoru je napínáno i svalstvo celé krajiny (stehna, hýždě).

44

7. Posilování ledvin

Příprava: Zaujmeme stoj spatný, aby se klouby nohou lehce dotýkaly. Ruce necháme viset volně podél těla a hledíme přímo před sebe. Vnitřně se usmíváme a vyvoláváme si pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Přiložíme prostředníky a palce obou rukou k sobě za zády v úrovni pasu tak, že se vzájemně dotýkají i středními člán­ky. Uvolníme se a poklesneme v kolenou, načež se horní částí těla mírně zakláníme a zase pomalu vracíme do vzpřímené polo­hy. Při celém kývavém pohybu zůstávají kolena stále uvolněná. Teprve když jsou záda narovnaná, vracíme se do výchozí pozice

45tím, že se "odrazíme od země". Abychom vyvinuli více energie, tiskneme přitom nohy pevně k sobě.

Cvičíme osmkrát.

Na co je třeba dbát: Dbáme na to, aby ruce byly pevně při­loženy v oblasti rning men a šen jii. První z nich, ming men, leží na páteři ve výši pasu, body šou jii se nacházejí na šířku dla­ně nad pasem a přibližně na dva prsty vpravo a vlevo od páte­ře. Je důležité, aby tyto tři body byly lehkým tlakem masírová­ny.

Během celého cvičení zůstávají chodila na zemi, paty se ne­zdvihají.

Při poklesávání v kolenou a záklonu cvičíme vždy pomalu a jen do té míry, kdy je nám to ještě příjemné. Při pohybech nesmíme pociťovat bolest, a přesto bychom se měli snažit zaklonit se tolik co nejdále. Když pak tělo znovu vzpřímíme do výchozí polohy, celými chodidly se pomalu odrazíme od země, ale nezvedáme přitom paty. Tak současně vytlačujeme energii přes chodidla a nohy do celého těla.

Účinek cviku: Dotykem špiček palců a prostředníků vytváří­me krátké spojení dvou meridiánů jin plic a jin osrdečníku. Tím je povzbuzován krevní oběh srdce-plíce, uvolněny překážky v oblasti plic a regulován plicní meridián. Vodivá dráha osrdeč­níku má zase přímý účinek na srdce. Odvádí z něj přebytečné vzněty a při slabosti je naopak oživuje.

Ming men je klíčový bod, který jang rozmnožuje. Působí také na nadledviny a produkci adrenalinu. Rovněž posiluje esenciální lidskou vitální energii i celou páteř a kromě toho reguluje i ener­getickou funkci systému ledvin a nadledvin. Působí na všechny meridiány jang, tj. vodivé energetické dráhy, které probíhají po

vnějších stranách těla a v zádech. Dále ještě ovlivňuje sympatic­ké nervstvo.

Akupunkturou, zahříváním nebo masážemi bodů šen jii je čin­nost ledvin povzbuzuje a podporuje regenerace ledvinového par­enchymu.

Záklony posilují bederní páteř- a ileosakrální články (křížovou a kyčelní kost). Uvolňování svalstva také vyrovnává blokace obratlů a kloubů.

Pumpovacími pohyby nohy se nasává do těla zemská ener­gie, která je pak z bodu ming men rozdělována do všech meri­diánů.

Toto cvičení, byt vypadá velice jednoduše, představuje geniál­ní kombinaci meridiánů, v našem případě vzájemné spojení plic, osrdečníku (perikardu) a řídící cévy. Tak se nazývá energetická vodivá cesta, táhnoucí se zpět podél středu těla od nohou k temeni. Naše cvičení proto připomíná podobnou kombinaci, jaká se vyskytuje v čínské akupunktuře. Stimulací vždy dvou daných bodů, z nichž jeden je na ruce a druhý na noze, se aktivu­je mimořádná skupina meridiánů. Vazbou dvou protilehlých me­ridiánů, ř'kají Číňané, je podchyceno množství povrchových i vnitřních symptomů. Účinky této metody byly tak působivé, že v počátcích francouzské akupunktury se těmto vodivým cestám ři'kalo "zázračné meridiány".

A těmi také jsou, protože představují spojení ke všem dvanácti hlavním meridiánům a prostřednictvím tajemných spojů v nitru lidského těla mohou působit na všechny jeho orgány. Kromě toho ještě regulují ksev a čchi. Rovněž moderní západní medicína již dlouho ví, jak důležitá je skladba krve pro lidské zdraví. Podle tradičního čínského pojetí je krev nositelem vitální energie (čchi), protože ta je na krev vázána a proudí v ní.

46 47

Právě na tomto prostičkém cvičení můžeme poznat, jak rafino­vaně Číňané využili svého vědění a jaké energetické vzorce mni­ši z kláštera Chua-šan do svých pohybových cvičení vkompono­vali. Mistrným omezením pohybů na nezbytné minimum se stalo cvičení ještě účinnější.

Když jsem cvičila asi pátý měsíc, byla jsem jedním singa~ur­ským přítelem upozorněna na další účinky těchto cviků. Rekl mi, že se zmíněný postup také nazývá otevírání mušlí. 7,apřeme se dozadu, jak nejvíc můžeme, a chvíli v této pozici zůuaneme. Mezitím soustředíme svou pozornost na chodidla a přitom si před­stavujeme, že bod jung čchiian zapouští hluboko do země koře­ny a bod paj chuej na temeni hlavy že se prodlužuje dolů, až se dotkne podlahy. Potom se můžeme volně (nikdy ne trhavě) vrátit do výchozího postavení.

Bylo mi také řečeno, že touto metodou je celým tělem až k bodu paj chuej na temeni nasávána "voda", přesněji řečeno energie bodu "voda", přesněji řečeno energie bodu jung čchiian, což v doslovném překladu znamená "tryskající zřídlo".

Řečeno jinými slovy je energie země a ledvin dopravována vzhůru celým tělem až k bodu na temeni hlavy.

8. Oživování srdce

Příprava: Zaujmeme stoj spatný, takže se klouby nohou lehce dotýkají. Ruce visí uvolněně podél těla a hledíme přímo před sebe. Vnitřním úsměvem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Zdviháme pomalu ruce a se spojenými dlaněmi je držíme před hrudí tak, aby prsty mířily vzhůru. Předloktí mají být ve vodorovné poloze, a proto dbáme na to, abychom nedrželi ruce příliš vysoko.

Poklesneme lehce v kolenou a z této pozice pohybujeme slo­ženýma rukama méně, ale důrazně doleva tak dlouho, až dosáh­neme nejzazší meze pohybu. Současně s tím uhýbáme kyčlemi

48 49

a koleny v opačném směru, tedy doprava. Náš pohled přitom pořád směřuje přímo. Poté povedeme popsaný popis obráceně, vpravo. Cvičíme střídavě osmkrát na každou stranu. Na coje třeba dbát: Vyhýbáme se každému spěchu i přerýva- ným pohybům a cvičení provádíme pomalu a plynule. Rukama zásadně neškubáme vlevo nebo vpravo, nýbrž spojené paže klid- ně a důrazně natahujeme na jednu nebo druhou stranu těla tak daleko, jak jen dokážeme.

Než začneme s obráceným pohybem, nezapomeneme vždy na okamžik v boční poloze setrvat; rovněž boky jsou přitom co nej­více vysunuty stranou.

Účinek cviku: Jak říká již samotný název cviku, jde o mocné oživení srdce a oběhového systému. Bočními pohyby složených rukou je uvolňována a masírována oblast pátého hrudního obrat­lu, kterému připadá klíčové postavení při funkčních problémech srdce, protože bývá často blokován nebo vychýlen. Následkem toho jsou stlačovány konečky nervů a pletivo srdečního nervstva pak vyvolává bolest. Dochází rovněž k nedostatečnému zásobo­vání příslušné krajiny, které může vést k pocitům stísněnosti, bodání a tachykardii, tj. zrychlené činnosti srdce. U pacientů, kteří si na tyto potíže stěžují, se nemusí zjistit žádná organická vada. Navíc lidé s příznaky blokády pátého hrudního obratlu trpí obvykle nejrůznějšími vlivy počasí. Při náporech jižního alpské­ho větru nebo inverzích se může u nich projevit kolaps oběhové­ho systému nebo stavy podobné infarktu. Chiropraktické ošetře­ní zmíněné oblasti není mnohdy možné (např. tehdy, když je obratel posunut dopředu). Je tomu tak vždy, když má blokovaný článek v těle dvojí funkci; mechanická terapie v takových přípa­dech většinou pomůže jen na krátký čas.

Cvičením se blokace kolem hrudního obratle postupně uvol­ňuje a celá oblast se zbaví křečí. Účinek pocítí postižený během cvičení a po něm jako teplo vycházející od zad a šířící se přes hrudník až k obličeji. Je to známkou toho, že energie vázaná na blokovaném obratli se může znovu uvolnit a začíná proudit do krevního oběhu.

Boční pohyby kyčlí procvičují svalstvo nohou i pánve a napo­máhají tím k prevenci i léčení potíží v této oblasti.

50

9. Dračí plavání

Trojité kruhy

Příprava: Zaujmeme stoj spatný, takže se klouby nohou lehce dotýkají. Ruce visí uvolněně podél těla a hledíme přímo před sebe. Vnitřním úsměvem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Následující cviky jsou snadné, ale obtížně se popisu­jí. Představme si proto, že před tělem děláme tři na sobě polože­né kruhy nebo ještě lépe trojitou osmičku. Sepneme ruce ve výši prsou a pak jimi zamíříme vlevo, takže hřbet ruky směřuje naho­ru. Poté zdvihneme pravý loket a sepnutýma rukama opíšeme nad hlavou kruh od levého ramene, prostřední kruh nakreslíme jen po jedné straně a spodní kruh provedeme celý. Jakmile ruka­ma dosáhneme nejnižšího bodu, uzavřeme na opačné straně střed­

52

ní kruh pohybem jdoucím půlkruhovitě vzhůru. V průsečících kruhů ruce pokaždé překlopíme, takže je střídavě nahoře hr'~bet pravé a levé ruky.

Vždy, když opisujeme první polovinu kruhu, trochu při tom volně poklesneme v kolenou. Jakmile rukama dojdeme k nejniž­šímu bodu, začneme se při opisování druhé půlky kruhu znovu zvedat. Pohybům rukou vždy hadovitě uhýbáme koleny a kyčle­mi (vineme se jako čínský drak kolem všech "tří světů").

Po dokončení posledního kruhu zůstanou ruce sepnuté nad hla­vou. Nyní je z tohoto postavení spouštíme před obličejem až do výše hrudi; poté je necháme znovu klesnout volně podle těla.

1 y ,

53

a ~4~;Popsanou trojici kruhů cvičíme osmkrát.

Na co je třeba dbát: Snažíme se opisovat kruhy přesně před tělem. Na začátku cvičení bychom neměli kyčlemi pohybovat příliš doširoka, nýbrž spíše jimi dělat jen drobné boční pohyby. Totéž platí i pro pohyby rukou: Opisujeme z počátku před tělem jen malé kruhy. Teprve když se náležitě rozcvičíme, mohou být pohyby kyčlí i rukou živější a rozmáchlejší.

Během celého cvičení, které může být velmi živé, se stále sna­žíme dbát na těžiště těla a jeho rovnováhu.

Tón udávají pohyby paží a za nimi pak následují nohy a kyčle. Během celého cvičení je váha těla rovnoměrně rozložena na obě chodidla.

Účinek cviku: Cvičení pomáhá především při ochablosti sval­stva a prospívá tak i štíhlé linii. Číňané mi vyprávěli, že je zvláš­

, ,

tě vhodné pro ženy trpící ochabnutím pánevního a břišního sval­stva. Hadovitým pohybem páteře je v našem případě procvičo­váno kompletní páteřní svalstvo a po nějaké době cvičení mizejí i bolesti zad a kříže.

Rovněž se tím posiluje funkce nervů a kloubům i šlachám se vrací jejich původní pružnost. Protože se ledvinové potíže často projevují bolestmi zad, svým ledvinám jen prospějeme, když budeme trénovat a posilovat zádové svalstvo. A naopak zase nej­důležitější body k povzbuzování činnosti ledvin leží právě v zá­dovém svalstvu, takže tímto cvičením dosahujeme dvojího účin­ku.

Právě popsané cvičení je také velkou pomocí při zlepšování chybného držení těla mladistvých nebo starých lidí. Právě u dru­hé kategorie jsou křivá záda často následkem přepětí a ztuhnutí zádového svalstva. Cvičením se příslušné svaly rozpínají a uvol­ňují, což se rychle projeví na lepším držení těla a volnějším de­

,

54 55chu. Mladí lidé zanedbávají zvláště v době dospívání správné držení těla; tímto cvikem mohou své zádové svalstvo znovu po­sílit.

Já spatřuji v dračím plavání obrazné znázornění bytí mimo čas. V Číně jsou budovány podél zemských zlomů stezky, procháze­jící celou zemí a sbíhající se v centrech spirituální nebo politické moci. Podobné linie se nacházejí i v Anglii a v Peru a sledují zlomy v kůře zemské, v nichž se~shromažd'uje zemská magnetic­ká energie. V Číně se takové čáry nazývají lung mej, "dračí stez­ky". Drak symbolizuje plodnou sílu, která ovlivňuje úrodu.

Ve všech šamanských kulturách nacházíme speciální obraz světa, totiž představu tří na sobě postavených kruhů. My žijeme ve středním světě, pod námi leží spodní svět a nad námi je svět horní. Je to ostatně představa podobná křestanské nauce o nebi a peklu, přičemž ale šamanský spodní svět naprosto nemá pří­chut čehosi negativního.

Dračím plaváním - kroužením kolem tří vertikálních koulí ­napodobuje let plodivého draka, opisujícího všechny tři světy.

10. Nebeské kruhy i

Příprava: Stojíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen a paže volně podél těla. Vnitřně se usmíváme a vyvoláváme si pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Předpažíme, tak aby dlaně rukou směřovaly dolů. Pak paže pomalu zvedáme nad hlavu a dlaně zaklopíme dozadu tak­že prsty směřují dozadu. Poté se horní částí těla trochu zakloní­me a nataženými pažemi opíšeme nad hlavou velký horizontální kruh; hlava tento pohyb volně následuje. Bodem rotace je tento­krát pas, nikoli kyčle.

Po ukončení cviku znovu předpažíme a pak necháme dlaně klesnout do výchozí pozice.

`

t5 :

d!~,: 'I.

s.'

56 I 57Cvičíme čtyřikrát kruh ve směru hodinových ručiček a čtyři­krát v opačném.

Na co je třeba dbát: Cvičení je založeno na otáčení těla v pase. Jeho účinek je tím efektivnější, čím více se při něm dokážeme zaklánět. Nikdy bychom to však neměli přehánět a vždy dbát na to, aby nám byl postoj ještě příjemný. Při zaklánění se těžiště těla přesouvá dopřed, tzn. že pánev se naklání dopředu a kolena mu­sejí vyrovnávat nové zatížení. Během cvičení musejí kolena zů­stat uvolněná.

Dbejme také na to, aby ruce během opisování kruhů zůstávaly v zápěstí pohyblivé a volně se účastnily kroužení. Když se zaklá­níme sklápíme ruce dozadu, takže dlaně směřují nahoru, při krou­žení dopředu se překlápějí i ruce a dlaně míří dolů.

Doporučuji při cvičení hledět rovně před sebe. Hlavu tak drží šíjové a krční svalstvo a neúčastní se krouživých pohybů.

Číňané znají ještě další variantu. Navrhují, aby hlava následo­vala pohyb paží a během kroužení aby byl pohled zaměřen na ruce. Tím se docílí podstatně silnějšího povzbuzení šíjového sval­stva, protože se při tom prohýbá dozadu i krční páteř.

I když se takové nezvyklé pohyby provádějí přesně, mohou zpočátku vyvolat problémy v krční a šíjové partii, zvláště u lidí trpících zvětšením štítné žlázy. Pokud budeme sledovat pohle­dem pohyby rukou, může to vyvolat závrat a dezorientaci. Proto znovu pro začátek doporučuji upírat při cvičení pohled přímo před sebe.

Účinek cviku: Popisované cvičení povzbuzuje orgány ve všech rovinách těla, např. plíce a srdce, žaludek a slezinu, ledviny i tlusté střevo. Číňané tyto tři oddíly nazývají třemi ohřívači. Napínáním se dotyčné meridiány roztahují a tím také mohou být lépe vylučovány nečistoty a odpadní produkty látkové výměny. Pochopi­telně se účinek neprojeví hned napoprvé: Jemné usazeniny si nejprve musí najít cestu z místa svého vzniku k bodům vodivých cest, které jim pak umožní uniknout. Je tedy jasné, že takový postup nějakou dobu trvá. Teprve až jsou meridiány uvolněny od všech energetických blokád, může čerstvá energie nerušeně pro­tékat vodivými dráhami. A to je pak tak strhující pocit, že kdo jej jednou zažil, nechce si jej už nikdy nechat ujít.

Napjatým postojem jsou zvláště provzdušňovány plíce. Krou­živý pohyb pasu masíruje zónu ming men, jak jsme si ukázali v cvičení 7, a o němž tedy již víme, že je důležitým místem pro rozdělování energie do celého těla.

58 ~ 59

11. Nebeské kruhy II

Příprava: Sto_jíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen a paže volně podél těla. Vnitřně se usmíváme a vyvoláváme si pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Přeneseme váhu těla plně na pravou nohu, takže le­vou můžeme otočit kolem paty, tak aby špičkou směřovala v pra­vém úhlu doleva. Potom ji pi-emístíme o poloviční délku kroku týmž směrem. Pravou nohu poté pootočíme kolem špiček prstů vlevo dozadu, takže tvoří úhel 45 stupňů.

Nyní upažíme levou paži dlaní vzhůru a pak pravou opíšeme nad hlavou půlkruh doleva. Zhruba na úrovni levého lokte se pravá zastaví a směřuje dlaní dolů.

d.

60

.

Z dané pozice nyní opíšeme oběma rukama nad hlavou půl­kruh k pravé straně a současně přeneseme váhu těla na pravou nohu. Ve chvíli, kdy obě ruce dosáhly nad hlavou vrcholu půl­kruhu, jsou k sobě obráceny dlaněmi. Při dalším přenesení váhy sklouznou natažené paže tak daleko vpravo, až se ocitnou ve vodorovné poloze. Z tohoto bodu pak přetáhneme ruce napříč před tělem hlubokým půlkruhem znovu na levou stranu, až do­sáhneme opět výchozího postavení. Řečeno stručněji, děláme před tělem velký vertikální kruh, přičemž jsou dlaně obou rukou ob­ráceny stále k sobě. Pohyby děláme vždy celým tělem, tzn. že se ruce pohybují nezávisle na nohou; celé tělo se pohybuje součas­ně.

Je důležité, abychom při tom neměnili výšku postoje a kolena zůstávala uvolněná. Celý cvik je založen na přesouvání váhy z jedné nohy na druhou a ramena zůstávají vždy v rovině.

61

Popsaný kruh opíšeme před tělem osmkrát. Poté cvičíme opačně a opíšeme osm kruhů zprava doleva.

Na co je třeba dbát: Při cvičení opisujeme před tělem velké vertikální kruhy. Provádíme široce rozmáchlé pohyby a přenáše­ním váhy těla vnášíme do cvičení ještě více švihu. Mysleme na to, abychom rozpohybovali kyčle; pohyby rukou, paží i trupu jsou jen výsledkem otáčivého pohybu kyčlí. Během cviku v žád­ném případě neměníme postoj. Veškerá energie se vyrovnává natočením kolen a kyčlí, a proto se také v těchto kloubech vyklá­níme.

Důležitá je hra dlaní, které jsou k sobě neustále přivráceny, což vychází z pravidel jin a jang.

Účinek cviku: Otáčivými pohyby trupu a jeho napnutým dr­žením je na ming mem~ akumulovaná energie jang doslova tlače­na vzhůru do páteře. Nejprve to pocítíme podle toho, že je nám během cvičení horko. Začínáme se potit a tělem procházejí teplé vlny. Je to znamením toho, že ming men, místo akumulování a rozdělování energie, začal plnit všechny příslušné meridiány čerstvou a hřejivou energií jang.

Každá z dlaní směřuje během cvičení jednou nahoru a jednou dolů. Tím přijímáme prostřednictvím bodu lao kung v dlani bud' energii země, nebo energii nebe. Po nějaké době můžeme sami rozpoznat kvalitativní rozdíly. Plní se skutečně zcela jinak, když je dlaň obrácena dolů a vstřebává, než když je obrácena nahoru a přijímá energii nebe. V středovém postavení přesně nad hlavou jsou obě dlaně rovnoběžné s malým odstupem, takže mezi nimi může proběhnout výměna a vyrovnání zmíněných energií.

Pomocí pohybů pánve jsou kyčelní klouby udržovány stále pohyblivé a případné usazeniny v této krajině se opatrně odbou­rávají. Tím se současně trénuje a posiluje i svalstvo spodní be­

derní páteře. Je dobře známo, že právě tato zóna bývá často pří­slovečným slabým místem pohybového ústrojí a právě zde vzni­ká nejvíce potíží s meziobratlovými ploténkami.

Rovněž ileosakrální článek, ona dlouhá brázda mezi křížovou a kyčelní kostí, která je u většiny lidí zablokovaná nebo posunu­tá, si naším cvičením najde cestu zpět do stabilní polohy. Podle mých zkušeností trpí touto poruchou často zvláště ženy a orto­péd často konstatuje v takových případech nestejnou délku no­hou.

K vyrovnání této délkové diference se téměř vždy předepisuje odpovídající vložka pod kratší nohu. Tím se ovšem jen ve vzác­ných případech může odstranit vlastní příčina, kterou je posunu­tý článek křížové a kyčelní kosti.

Jeho blokáda může vyvolávat dráždění a bolesti, podobné pro­blémům s ploténkami doprovázené bolestmi svalů. Naše cviky účinně posilují svalstvo a šlachy v oblasti bederní páteře i ileosa­králního článku.

Podobně jako v případě "zázračného meridiánu" se i zde trvale povzbuzuje látková výměna spojením dolních a horních vzájem­ně odlehlých akupunkturních bodů.

62 I 63

12. Zemské kruhy

Příprava: Stojíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené s nohama na šíři ramen a paže volně podél těla. Vnitřním úsmě­vem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Zvedneme obě ruce do výšky prsou špičkami prstů k sobě a dlaněmi dolů. Tělo otočíme lehce doleva. Obě nohy se při tom stáčejí kolem pat rovněž doleva, levá v úhlu 90 stupňů, pravá 45 stupňů. Tento cvik je v čínské pohybové terapii nazý­ván obloukový krok. Poté přesuneme váhu těla vlevo a přitom ve výši hrudi vytrčíme paže do levé strany tak daleko, jak to jen dokážeme, a pak opíšeme rukama velký vodorovný kruh ve směru hodinových ručiček rovnoběžně s podlahou.

Během postranního pohybu zůstávají nohy v obloukovém kro­ku pevně na podlaze, jen těžiště těla se střídavě přesouvá ze­

~~~.i.... .'..

předu dozadu a zleva doprava. Ve chvíli, kdy zatížíme zadní nohu, horní částí těla se zakloníme. Kroužíme takto osmkrát a pak pře­jdeme na druhou stranu, kde totéž cvičení provedeme obráceně a proti směru otáčení hodinových ručiček.

Opíšeme vždy po sobě osm horizontálních kruhů na každé stra­ně.

Na co je třeba dbát: Zemské kruhy vedeme horizontálně ve výši hrudi. Snažme se dělat kruhy tak pěkně kulaté, jak to jen dokážeme. Nevadí, že to zpočátku kvůli nedostatečné pohybli­vosti bederní páteře budou asi jen ovály nebo jinak pokroucené obrazce. Čím více budeme tuto krajinu trénovat, tím dokonalejší také budou kruhy, které svými pažemi opisujeme. Současně s tím opisují pas a kyčle rovněž horizontální kruhy, které provádíme synchronně s pohyby paží. Kruhy kresleme do vzduchu pomalu a klidně a snažme se nezaklánět prudce a trhaně, protože takové extrémní pohyby by mohly uškodit páteři.

64 ~ 65

Na rozdíl od rozličných druhů východních pohybových cviče­ní není u chuej-čchun-kung páteř držena rovně jako svíčka. Kon­krétně u tohoto cvičení je výslovně předepsáno, aby se horní část těla podle volby předkláněla nebo zakláněla. Děje se tak v zájmu povzbuzení energetických zón v oblasti pasu.

Během kroužení pánví a kyčlemi se snažme zachovávat stej­nou výšku postoje. Kolena jsou přitom uvolněná, takže jimi uhý­báme jen do stran, ale nikdy ne nahoru nebo dolů.

Účinek cviku: Podobně jako při předcházejících cvičeních "ne­beských kruhů" se trénují kyčelní klouby, bederní páteř a ileosa­krální článek. Předkláněním a zakláněním horní části těla je kra­jina kolem bodu ming men masírována ještě důrazněji. Předklánění zmíněnou zónu roztahuje a zaklánění ji naopak stla­čuje. Tím se vydatně podněcuje ming men a "pumpa" jang se dává do pohybu: Zadržená energie se uvolňuje a znovu přivádí do tělního oběhového systému.

Prostřednictvím centra lao kung v dlani se čerpá výhradně zem­ská energie a přes vodivou dráhu v paži se přivádí k bodu ming men. Odtud je pak dále přes všechny jang meridiány rozdělová­na do celého těla.

Čtyři popsaná cvičení kruhů nemajíjen tak náhodou své ústřední postavení. Z vlastní zkušenosti vím, že nejpozději při nebeských kruzích sílí vnitřní teplo a cvičenec je naplněn energií, která se šíří do celého těla. Po tomto vyvrcholení kruhových pohybů pak cvičení chuej-čchun-kung zase zvolna opadá jako vlny na pláži.

Cvičení kruhů, zvláště nebeských kruhů II, byla mými čínský­mi učiteli neúnavně korigována. Někdy se dokonce naráz i dva snažili zlepšit můj postoj a držení těla. Správné otáčení pánve, držení rukou a trupu mi byly vštěpovány tak důkladně, že jsem nakonec začala být přesvědčena o jejich důležitosti. Cvičení ne­

66

beských a zemských kruhů mají své kořeny v čínském myšlení. Jejich hluboký smysl jsem pochopila teprve tehdy, když mi vy­světlili význam 10 nebeských kmenů a 12 zemských ratolestí.

Zmíněných 10 nebeských kmenů a 12 zemských ratolestí před­stavuje zvláštnost v čínském myšlení, spadající do oblasti čísel­né mystiky. Kombinují se tak, že jedním nebeským kmenem a jednu zemskou ratolestí probíhá spojovací dráha. Tento cyklus se uzavírá po 60 letech. Nebeské kruhy jsou proto vždy vertikál­ní a zemské horizontální. Cvičení chuej-čchun-kungu je jistým způsobem symbolicky napodobuje a taneční formou se snaží znázornit plynutí času. Dá se tedy říci, že zmíněná filozofická myšlenka je prostřednictvím pohybů v trojrozměrném prostoru snesena na zem a zde pak realizována.

Protože chuej-čchun-kung jako by zastavil nebo dokonce rušil tím, že odsouvá proces stárnutí, kladu si otázku, do jaké míry se na tom podílí cvičení nebeských a zemských kruhů. Cvičenec tančí tento kosmický tanec uprostřed času a přijímá při tom ener­gii nebes i země. Ty se pak spojují a soustřed'ují v jeho těle a on se pak stává středobodem času. Tím se člověk dostává nad ply­nutí času do věčné budoucnosti. Stojí klidně jako v oku tornáda a kolem něj běsní čas, který se jej nedotýká tolik jako ostatních, kteří vzdorují, snaží se čas pronásledovat nebo jej zadržet. Cvi­čenec se staví vědomě do jeho středu, poddává se jeho zákonům a je jím také za to do jisté míry ušetřen.

67

13. Zelva vtahuje hlavu

Mnohonásobné kruhy

Příprava: Stojíme vzpřímeně, chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen, poněkud vypneme hrud' a paže necháme viset vol­ně podél těla. Vniti-ním úsměvem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Zdvihneme paže, jako bychom v rukou před tělem drželi pomyslný velký míč; pravá ruka je nahoře, levá dole. Le­vou nohu pootočíme vlevo 0 90 stupňů a pomalu na ni přenese­me váhu těla. Levá ruka následuje tento levotočivý pohyb, až se zastaví zhruba ve výši oka. Pravá ruka pomalu klesá a zůstává uvolněně viset asi ve výši pravého stehna, přičemž dlaní směřuje dozadu.

68

Váha těla spočívá převážně na levé noze. Pohledíme do své levé dlaně a poté ruku v zápěstí otočíme, tak aby měla podobu tlapky. Nato zdviháme pravou ruku, až se ocitne těsně vedle levé v téže poloze. Nyní přesuneme váhu na zadní nohu - při tomto pohybu vtáhneme lokty dozadu a hlavu mezi ramena. Tím napo­dobujeme opatrný pohyb želvy, která chce schovat hlavu pod krunýř. Nyní stočíme ruce k tělu a v kříži se mírně zakloníme.

Poklesneme poněkud v kolenou a necháme ruce volně sklouz­nout před tělo; během popsaného pohybu směřují dlaně vzhůru. Nyní jimi opíšeme velký svislý kruh před tělem šikmo vlevo. Během cviku přenášíme váhu dopředu. Je to nutné proto, aby­chom mohli opsat směrem nahoru co možná největší kruh. Ruce při tom následují přirozený pohyb dozadu stažených ramen a dlaně nyní směřují vzhůru. Zatímco opisujeme ve vzduchu horní část kruhu, znovu se tělem zakloníme a přeneseme váhu na zadní nohu. Poté opět napodobíme želvu přitažením loktů k tělu. Vtáhneme

69

hlavu a s dlaněmi otočenými dolů začínáme opisovat protiběžný kruh, sledující co možná přesně obvod prvního. Rukama přitom klouzáme dopředu a váha těla se přenáší na přední nohu. Pak poklesneme v kolenou a znovu nad podlahou opíšeme kruh zpát­ky k tělu. Jakmile jsme dvojitý kruh dokončili, zaujmeme pře­chodně postavení, v němž jsme drželi pomyslný míč, a poté celé odcvičíme po pravé straně těla.

Cvičíme střídavě po každé straně čtyřikrát.

Na co je třeba dbát: Budeme-li při tomto cvičení myslet na pohyby želvy, jistě nám také přijde snazší ji správně napodobit. Krk a ramenní klouby se musejí pohybovat ve vzájemném soula­du. Budeme-li očima sledovat svisle ve vzduchu opisované kru­hy, dokážeme tak nejlépe napodobit želvu, která pomalu a opatr­ně vystrkuje krk a znovu jej rychle zatahuje.

Nevystrkujeme dopředu jen paže k opisování kruhů, nýbrž dává­me jim impulz drobnými kruhovými pohyby ramenních kloubů.

70

:,

Kruhy zpočátku kreslíme tak velké, nakolik je nám to příjem­né, aniž bychom tím nadměrně zatěžovali páteř. Později mohou být kruhy již větší.

Účinek cviku: Cvičení je plně zaměřeno na ramenní klouby a svalstvo šíje i ramenního pletence. Želvími pohyby hlavy vpřed a vzad si uvolňujeme svalstvo. Každý sám pozná, že zpočátku vůbec nepůjde o nějak příjemný pocit. V oblasti krční páteře jsou často nashromážděny blokace, které ovlivňují vegetativní nervy. Takto se procvičují i cévy vedoucí tudy do hlavy a v případě ochablosti získají znovu na pružnosti. Tytéž pohyby současně stimulují centrální nervovou soustavu a působí preventivně i lé­čivě při cévních chorobách mozku a napomáhají správnému pro­krvování hlavy.

Rotací ramenních kloubů předcházíme revmatickým a artritic­kým změnám. Soustavným cvičením napomáháme také postup­nému rozpouštění a odplavování usazenin v dané oblasti.

Pohyby kloubů rukou a paží jsou neustále stimulovány body

r~ ,~ . a.

71plicního meridiánu, a proto je tento cvik vhodný při všech ty­pech plicních onemocnění.

Stimulace bodů na vodivých drahách srdce a perikardu (osr­dečm'ku) silně povzbuzuje krevní oběh.

Od Číňanů vím, že cvičení může pozitivně působit i na redukci váhy, a uváděli, že již po nějaké době se zřetelně projeví zvětšení objemu hrudi. Při pilném cvičení platí totéž i o ženském poprsí, které bude pružnější a pevnější.

Nesmíme však zapomínat, že zmíněné účinky se nedostaví v důsledku pouze mechanicky prováděných pohybů. Zmíněný efekt nastane tepive vzájemným propojením zcela určitých vodivých drah energie, které cvičením uvolňujeme. Výsledkem je pak urych­lení látkové výměny a podpora prokrvování příslušné oblasti, což přispívá k pružnosti tkání i pokožky. Navíc se koncentrace na sia tan postará o to, aby endokrinní systém produkoval více hormonů. Jen tak Ize tedy dosáhnout pronikavých pozitivních změn, což je v tomto rozsahu pouhou gymnastikou prakticky nemožné.

v

14. Zabí plavání

Příprava: Zaujmeme stoj spatný, takže se klouby nohou lehce dotýkají a ruce visí uvolněně podél těla. Zatáhneme trochu bradu a vnitřním úsměvem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Zdvihneme paže a lokty držíme vodorovně od těla, takže ruce máme ve výši hrudi a dlaně směřují k zemi; mezi ru­kama má zůstat mezera asi na šířku dlaně.

Nyní poklesneme v kolenou, zdvihnutím pat přeneseme váhu na špičky nohou a pažemi napodobujeme pohyby při plavání. Jakmile se ruce vrátí do výchozí pozice, spustíme váhu těla zno­vu na paty. (Cvičení vypadá trochu jako podřepy při plavání na suchu.)

l~'M"~'`,. . .... 3

Popsané cvičení provedeme osmkrát a poté je odcvičíme v pro­tichůdném směru.

i Jediný rozdíl spočívá v tom, že z výchozí pozice děláme pla- vecké pohyby v opačném směru, to znamená, že půlkruh nyní opisujeme nejprve směrem k tělu. Houpavé pohyby těla zůstáva- jí stejné.

Na co je třeba dbát: Správně cvičíme tehdy, když nejdříve poklesneme v kolenou, lehce zdvihneme paty a váhu těla přene­seme na špičky nohou; teprve poté mají následovat plavecké po­hyby paží. Pozorovatel musí mít při sledování cvičence pocit, že se všechno právě popsané děje současně. Interval mezi oběma pohyby je skutečně velmi krátký, ale záleží na impulzu, který si cvičenec dává sám.

Během cvičení jsou nohy pevně semknuté, takže se při kýva­vých pohybech o sebe třou. Pokud chcete účinek cvičení ještě

zintenzivnit, vystrčte při klesání hýždě poněkud dozadu. Horní část těla se tím slabě předkloní a brada zatáhne. Cvičení se pak ještě více podobá pohybům, jaké dělá žába, když plave v rybní­ku.

Byla jsem důrazně upozorněna na to, že musí být bezpodmí­nečně zachováván odstup obou rukou na šířku dlaně, protože ji­nak by mohlo pi-i cviku dojít k energetickému krátkému spojení, které není bez nebezpečí.

Účinek cviku: Kromě jiného slouží k redukci tělesné váhy. Tělo se stává ohebnější, aniž by se muselo nadměrně namáhat. Proto je cvičení žabího plavání ideální i pro slabší jedince. Ně­která pohybová cvičení žabího plavání můžete provádět třeba i po operaci nebo po dlouhém pobytu na lůžku. Jiné ovšem tělo příliš namáhají a rozmáchlými pohyby ohrožují čerstvé jizvy. V takovém případě je lepší upustit od namáhavější varianty po­hybu hýždí a šíje a můžeme k ní přistoupit až po nějaké době procvičování lehčí formy.

Zatěžováním bříšek prstů u nohou se masíruje akupunkturní bod jung čchiian, který pak lépe přijímá zemskou energii a roz­vádí ji dále do těla prostřednictvím ledvinového meridiánu.

Popsané cviky, ale zvláště kývavé pohyby podporují činnost žilní pumpy, čímž lze předejít obávané trombóze po chirurgic­kém zákroku.

Pohyby krční páteře dopředu a dozadu pomáhají při strnulosti šíje i závratích a rovněž se tím povzbuzuje činnost štítné žlázy. Toto cvičení se ostatně doporučuje při všech dysfunkcích a poru­chách této žlázy.

Protože se přes bod kuan jiian přijímá energie, napomáháme tím i celkové kondici. Zmíněná energie se čerpá vzhůru ledvino­

74 I 75

vým meridiánem, který je v těle spojen s meridiánem močového měchýře, a energie tak proudí oboustranně podél páteře. Proto je cvičení tak účinné i při potížích a bolestech páteřního svalstva, zahřívá páteř a přes vodivé dráhy přivádí zemskou energii až do hlavy. Z toho důvodu pomáhá při neurastenii a nespavosti. Tento jednoduchý cvik mohou s jistotou správně provádět i lidé, kteří se jinými pohybovými cvičeními cítí unaveni, a mají proto různé potíže.

15. Fénix rozprostírá křídla

Příprava: Stojíme vzpřímeně chodidla rovně, nohy rozkročené na šíři ramen. Paže necháme viset volně podél těla, uvolníme svalstvo a hledíme dopředu. Vnitřním úsměvem si vyvoláváme pocit mládí a svěžesti.

Cvičení: Zdvihneme paže, jako bychom v rukou před tělem drželi pomyslný velký míč. Pravá ruka je nahoře (tzn. že její dlaň směřuje dolů) a levá je dole (dlaň míří vzhůru).

Přeneseme váhu těla na pravou nohu a levou obloučkem ukročí­me asi o půlkrok nalevo. Váha je nyní přesunuta zprava doleva. Levá ruka sleduje popsaný pohyb a přemístí se rovněž stranou vlevo do výše očí, takže můžeme hledět do její dlaně. Současně klesne pravá ruka k středu pravého stehna a dlaň přitom směřuje dolů.

r. . r:.

76 i;.. ~ 77

Díváme se důrazně do levé dlaně, pohledem ji zahříváme a poté otočíme ruku, tak aby dlaň směřovala ven. Pak zakloníme hlavu vpravo dozadu a přes rameno hledíme do pravé dlaně, kterou jsme mezitím pokrčili do tvaru misky.

Přeneseme volně váhu těla na zadní, tj. pravou nohu, a ruce současně s tím znovu zaujmou výchozí pozici s pomyslným mí­čem před tělem. Pravá ruka je nahoře, levá dole.

Cvičíme osmkrát vlevo a pak opakujeme totéž na druhou stra­nu.

Na co je třeba dbát: Cvičíme volně a plynule. Rovněž pohled dopředu a dozadu se musí dít bez jakéhokoli spěchu. Zvláště dbáme na to abychom dýchali. Pokrčení kolen zůstává při pře­sunu váhy těla stále stejné, takže tělo zůstává pořád v téže výšce. Trupem uhýbáme dopředu nebo dozadu, ale nikdy ne nahoru.

78

Účinek cviku: Cvičení navozuje vyrovnání mezi jin a jang, což se projevuje zvláště při střídavé práci rukou. Jednou je dlaň obrácena k zemi, za chvíli se její postavení změní, takže obě ruce mohou rovnoměrně čerpat kosmickou energii. Takto potom může každá ruka přijímat centrem lao kung zcela specifickou kvalitu energie, která je pohledem do dlaně ještě navíc aktivována. Tím se konstruktivní i receptivní složky těla vyrovnávají a dostávají se do rovnováhy, pokud byly předtím rozkolísané.

Cvičením se rovněž stabilizuje vitální energie, přijímaná do těla během celé cvičební řady. Je rozdělena vyváženě, čímž se zamezí tomu, aby z těla znovu vyproudila. Z tohoto důvodu Ize cvičení jen doporučit při nervovém vyčerpání, nespavosti i všech poruchách nervové soustavy. Díky vyrovnávání protichůdných energií pocifuje cvičenec vnitřní klid. Sama jsem mohla mnoho­krát pozorovat, jak se cvičení provádělo nejen v předepsaném počtu na každou stranu, ale že se cvičenec v lehkém vytržení téměř změnil ve "fénixe" roztahujícího svá křídla.

V cvičení "fénixe" je znovu soustředěno všechno, co již dříve v pohybové řadě chuej-čchun-kung vzniklo a předává se tělu ve formě, kterou může snadno vstřebat.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Zkrácená verze je samostatně

16. OBNOVA SVĚŽESTI MLÁDÍ

Tuto sestavu tvoří dva cviky A+B

1. Tři vysoké hvězdy

Zaujměte stoj spojný, tak aby se klouby nohou lehce dotýkaly a pohybem se vzájemně masírovaly. Paže visí volně podél těla v přirozené poloze, ruce jsou uvolněné, prsty lehce pokrčené, nikdy ne natažené nebo sevřené. Lehce vypneme hrudník a stejně mírně vtáhneme břicho.

Hledíme přímo před sebe a vnitřně se usmíváme a vyvoláváme si pl­ného mládí a svěžesti. Rušivé myšlenky necháváme odplynout a snažíme se o udržení harmonické pohody.

Pomalu předpažíme, ruce dlaněmi dolů; poté vzpažujeme. Jakmile dosáhneme rukama nejvyššího bodu, uvolníme zápěstí, lokty a ramena natolik, aby dlaně obou rukou směřovaly ven. tzn. hřbety k sobě. Poté paže ještě více uvolníme a dlaně obrátíme vzhůru.

Nazdvihneme paty, takže stojíme na špičkách, uvol­níme hrudník a vdechneme tolik vzduchu, kolik jen můžeme. Nadechnutí by mělo proběhnout tiše. Nato otočíme dlaně k sobě a s výdechem necháme ruce poklesnout do předpažení současně se spustíme na plná chodidla.

Cvik opakujeme třikrát.

POZOR: Přestože se při tomto cvičení vytahujeme hodně do výšky a co možná zhluboka nadechujeme, mělo by vše proběhnout tiše a bez námahy.

. Čínská pohybová tera­pie nezná žádné trhavé pohyby ani nepřirozeně nucené dýchání, při nichž by cvičenec v obličeji napětím zrudl.

ÚČINEK: Taoisté nazývají první nadechnutí "hvězda štěs­tí", druhé "hvězda blahobytu" a třetí "hvězda dlouhého života".

Výdech při popisovaném cvičení se nazývá "vydechnutí mrtvé­ho vzduchu". Taiosté totiž byli názoru, že odpadní produkty látko­vé výměny a ostatní nepotřebné látky, které se během cvičení chuej­čchun-kung uvolňují, jsou tímto vydechnutím vylučovány z těla.

Sama jsem si mnohokrát všimla, jak nepříjemně a zkaženě páchl při cvičení dech nemocných lidí. Trvalo to vždy nějakou dobu, než byl znovu neutrální, protože když se projevil, vždy to znamenalo značný pokrok v uzdravování. V Asii jsem se naučila všímat si u pacientů pachů. Dnes dokážu již po čichu rozpoznat, zda dotyčný trpí zánětem vedlejších dutin nebo ledvin.

Hluboký nádech při tomto cviku se nazývá "vdechnutí živoucí­ho vzduchu univerza". Taoisté učí, že s dlaněmi obrácenými dolů se při nádechu nasává prostřednictvím centra lao kung zemská energie. Zvláštní kvalita této energie působí (proudí) podle čínského mínění přímo na krev. Stará se o to, aby si krev podržela optimální slože­ní, a současně i reguluje její tlak. Pozitivně je tím ovlivňována i viskozita krve.

Jestliže jsou dlaně obráceny nahoru, pak přijímají prostřednictvím centra 1ao kung energii nebes. Ta pak vitální energii v těle zvyšuje, ukládá a stabilizuje. Po nějaké době cvičení se proto zlepšuje kvalita krve a vzrůstá osobní vitální energie. Energie jang i jin jsou pak naprosto vyvářené, volně obíhjí a proudí i do vzdálených oblastí těla. Takto je člověk stále více cvičením přiváděn k ideálnímu stavu.

B. Orel si brousí pařáty

Následující cvičení bezprostředně navazuje na poslední pohyb předcházejícího.

Během posledního výdechu spustíme ruce jako ob­vykle dolů. Trochu se sehneme a když jsou ruce zhruba ve výši kolen, přiložíme dlaně k sobě a vsuneme je mezi kolena (vzhledem k působení na bod na vnitřní straně stehen snad mezi stehna?). Ruce svíráme koleny a poté zdviháme nejprve levou a pak pravou patu, takže se těmito pohyby ruce o sebe vzájemně třou a tím se zahří­vají.

Dbáme přitom, aby prsty zásadně nikdy neklouzaly přes zá­pěstí druhé ruky, protože tímto cvičením má být stimulováno centrum lao kung, ležící uprostřed dlaně.

Cvičení provedeme šestnáctkrát a po jeho skončení si zahřáté dlaně přiložíme na obličej.

POZOR: Ruce se mají masáží zahřát, proto je třeba tisknout kolena k sobě tak silně, aby se třením dlaně skutečně zahřály.

Lidé trpící problémy s genitáliemi nebo hypertrofií pro­staty by měli toto cvičení provádět pokud možno co nejčastěji. Naopak těhotné ženy by je cvičit neměly, protože meridián pro­bíhající po vnitřní straně kolena je cvičením drážděn natolik, že hrozí i nebezpečí potratu.

ÚČINEK: Cvik je geniálně promyšleným, velmi jednoduchým a současně i vysoce účinným.

Třením rukou není stimulováno pouze centrum lao kung, které přímo ovlivňuje krevní oběh, nýbrž se jím povzbuzují aku­punkturní body jako che ku, jú-ti, šao-fu a-ta ling i další. Některé ze zmíněných bodů mají pří­mý vliv na spinální nervovou soustavu a předávají pak impulsy dál. Jako při'klad si uvedeme bod ta ling, který ovlivňuje krční páteř a okolí žeber. Che ku je odpovědný za potíže v obličejové partii. Mocně povzbuzuje prokrvování pleti a musí být stimulován při akné. Pomáhá při bolestech hlavy a zubů, protože to jsou všechno potíže, lokalizované v hlavě. Cvičení samozřejmě prospívá i rukám při ztuhlosti a bolestech prstů. Masírováním bodů srdce a krevního oběhu, které jsou umístěny v dlani, lze omezit i problémy jako pocení rukou (krev­ní oběh) a angina pectoris (srdce - krevní oběh). Zdviháním a spouštěním pat při cvičení jsou rovněž aktivovány nejrůznější body na nohou. Tak např. body na kotníku slouží zažívacím orgá­nům; jejich stimulování reguluje trávicí potíže, zácpu a problé­my v krajině podbřišku.

Na vnější straně kloubů prstů, v podkolenní jamce a po stra­nách hýždí jsou body kchun lun, wej čung a chuan tchiao. Ty jsou rovněž vze­stupnými a klesavými pohyby masírovánz a aktivovány. Právě jmenované tři body jsou klíčové při léčení bolestí páteře, ischiatických obtíží a problémů s kyčlemi, a proto musí být při terapii bezpodmínečně stimulo­vány. Je-li v těchto akupunkturních bodech energie regulována, obnoví se tím pohyblivost kloubů a uvolní se postižené skupiny svalů.

Obzvlášť silně je povzbuzován meridián sleziny, který probí­há po vnitřní straně nohy a zásobuje energií břicho. Přes tuto dráhu se posiluje vylučování hormonů z vaječníků a varlat. Zvýšená produkce estrogenu může přispět k odstranění kloubních potíží i bolestí páteře a kostí. Vyšší hladina hormonů zlepšuje také prokrvování pokožky i aktivitu jejích buněk.

DODATEK JEDENÁCTI NÁVAZNÝCH CVIČENÍ

1. Tři fénixo~é

Příprava: Cvičení znovu bezprostředně navazuje na předcháze­jící, kdy jsme si třením zahřáli ruce. Pozdvihneme je a teplými dlaněmi si zakryjeme oči.

Cvičení: Dlaněmi lehce masírujeme oční krajinu. Taoisté tomu říkají "mnutí fénixe". Opakujeme osmkrát.

Ruce necháváme položené na očích, aniž bychom však tlačili na oční bulvy. Poté oči otevřeme a osmkrát jimi zakroužíme ve směru i proti směru hodinových ručiček. Témto pohybům se říká "otáčení fénixe".

86

Následně osmkrát pohlédneme střídavě nahoru a dolů. Tomuto cviku dali taoisté jméno "fénix rozšiřuje oči".

Účinek cviku: Cvičení osvěžuje unavené oči a pomáhá při nadměrném napětí očních svalů.

11. Nebe se ~rací

Příprava: I následující cvičení navazuje na předcházející, a proto necháme zahřáté ruce na očích ve stejné poloze.

Cvičení: Nejprve prostředníky obou rukou masírujeme mís­to mezi obo.čím, známé jako "třetí oko". V čínské medicíně se tento bod nazývá jin tchang. Je přesně ve středu mezi obočím nad kořenem nosu a patří k bodům ležícím mimo známé akupunk­turní meridiány. Pokračujeme v naznačeném pohybu a následně prsty masírujeme celou délku obočí i boční okraje očních důlků.

Účinek cviku: Popsané masáže nazývají taoisté "návrat nebe".

87

Slouží k lepšímu prokrvení a zpomaluje tvoření vrásek na čele a kolem očí. Masáže jsou přirozeně určeny především pro oči a příslušné skupiny svalů, ale zmírňují i potíže s nosem, jako je vysušená nebo poškozená sliznice. Masáže oční partie přes ve­getativní nervovou soustavu zklidňují i celé tělo.

III. Sledování fénixova chvostu

Příprava: Ruce položíme dlaněmi na spánky.

Cvičení: Bříšky palců osmkrát promasírujeme partii od vněj­ších očních koutků až k okraji vlasů.

Účinek cviku: Masáž se týká bodu tchai jang, který se nachází na spánku. Tento akupunkturní bod je účinný při léčbě bolestí hla­vy, migrény, neuralgie trojklaného nervu a potíží s viděním. Masá­žemi se brání i vzniku vějířků kolem očí a ochablosti lícních svalů.

88

IV. Sledování tváří

Příprava: Třeme dlaněmi o sebe, aby se zahřály.

Cvičení: Zahřáté dlaně přiložíme na tváře a lehce je masíruje­me směrem shora dolů. Lepšího účinku docílíme mírným navlh­čením dlaní. Cvičíme osmkrát.

Účinek cviku: Masáže zahřátými dlaněmi zlepšují krevní oběh a povzbuzují buněčnou činnost; rovněž tím prospíváme prokrvo­vání a pokožce dodáváme pružnost a svěžest.

89

V. Vypuzování zemních usazenin

Příprava: Levou ruku položíme na ústa. Palec přitom uzavírá levý nosní otvor, ostatní prsty spočívají na tváři. Pravou rukou si podepřeme bradu a prsty přikryjeme část levé ruky.

Cvičení: Oběma rukama lehkým tlakem osmkrát zakroužíme kolem úst ve směru hodinových ručiček. Přitom rytmicky tiskne­me levý nosní otvor, takže dýcháme jen pravým a jazykem rovněž zakroužíme ve směru hodinových ručiček současně s krouživými pohyby rukou. Poté vystřídáme postavení rukou a popsané pohy­by odcvičíme osmkrát proti směru pohybu hodinových ručiček.

Účinek cviku: Cvičení stimuluje nejrůznější akupunkturní body v krajině úst a nosu. Pomáhá oslabovat náchylnost k záchvatům mrtvice a léčí ochablost i ochrnutí obličeje, i nadměrnou slini­vost. Rovněž prospívá při nachlazení a zabraňuje tvorbě vrásek kolem úst a nosu.

90

VI. Polykání tekutého jadeitu

Příprava: Přiložíme obě ruce na obličej, tak aby překrývaly ústa i nos. Ukazováčky leží na kořeni nosu, palce na tvářích a zbývající prsty zakrývají ústa i nos a ponechávají před ústy menší mezeru.

Cvičení: Sevřenými rty pohybujeme kruhovitě čtyřikrát ve směru hodinových ručiček a čtyřikrát opačně. Jakmile se ústa naplní slinami, polkneme je třemi malými doušky.

Účinek cviku: Krouživé pohyby rtů povzbuzují tvorbu slin, které obsahují rozličné enzymy, hrající v ústech důležitou roli při předběžném zpracovávání potravy. Taoisté kladou značný důraz na bohatou tvorbu slin, protože věří, že jsou rovněž nositelem vitální energie, a proto mohou v těle iniciovat léčivé procesy.

91

VII. Bít draka do tváře

Příprava: Třeme ruce o sebe navzájem tak dlouho, až se dlaně zahřejí.

Cvičení: Prohřátými konečky prstů si asi minutu poklepává­me celý obličej - začínáme na čele a přes tváře sestupujeme k ústům a bradě.

Účinek eviku: Poklepáváním se stimuluje prokrvování i akti­vita pletových buněk. Popsaný postup pomáhá při nervových bolestech v obličeji, obrně lícního nervu a svalových ticích. Cvi­čením se zlepší celkový vzhled pokožky a vyhladí se, resp. zmizí zhrublá kůže i nečistoty.

VIII. Nebeské šumění

Příprava: Rukama třeme o sebe navzájem tak dlouho, až se dla­ně zahřejí.

Cvičení: Ruce přiložíme na uši a bříšky prstů osmkrát silně poklepáme dopředu a dozadu.

Poté si sluchový orgán zacpeme prostředníkem a ukazovákem pak na něj osmkrát poklepneme. Účinek cvičení můžeme umoc­nit i tak, že prstem, kterým uzavíráme ucho, současně rytmicky pohybujeme stranou.

Účinek cviku: Pohyby stimulují rozličné akupunkturní body ležící v okolí ucha. Cvičení proto pomáhá pň hučení v uších, ne­doslýchavosti a ušních zánětech. Pokud budeme cvik provádět několikrát denně, může se tím zlepšitjak samotný sluch, tak i vidění. Popsané cvičení obecně rozjasňuje hlavu a pozdvihuje náladu.

IX, Drhnutí dračí hlavy

Cvičení: Všemi deseti prsty si vjedeme do vlasů, jako bychom je chtěli učesat. Pi-ejedeme osmkrát od čela k zátylku.

Účinek cviku: Pročesávání vlasů nehty stimuluje různé aku­punkturní body ležící na lebeční klenbě a na začátku vlasového porostu. Častým procvičováním se lze zbavit dokonce i tak ob­tížných poruch, jako jsou závratě a zvracení; zmizí rovněž ner­vozita a nespavost. Popsaný účinek je vyvolán tím, že cvičením se povzbuzuje bod paj chuej i bodová čtveřice s názvem "čtyři chytrá božstva". Paj chuej leží přímo na temeni uprostřed hlavy, shromažd'uje se tu energie jang a má mocný účinek na sympatic­ké nervy. Kombinace bodů "čtyř chytrých božstev" je rozpro­střena kosočtvercově kolem důležitého bodu paj chuej. Čtveřice se uplatňuje při závratích, bolestech hlavy i při epilepsii. Mimo­řádně dobré účinky všech pěti bodů jsem mohla sama pozorovat

při léčení depresí a stavů psychického i fyzického vyčerpání. Paj chuej je napojen na energetickou vodivou cestu, která probíhá vzhůru zády středem těla. Zmíněný meridián kontroluje struktu­rální energii jang a je odpovědný za zachování obranné funkce zad. V čínské medicíně existuje totiž představa, že záda chrání lidské tělo podobně jako krunýř želvu.

Moji čínští učitelé mi říkali, že pročesávání vlasů má až podi­vuhodně uklidňující efekt na nervovou soustavu člověka.

X, Ošetřo~ání nebeské kotliny

Příprava: Položíme levou ruku na šíji.

Cvičení: Třeme a tlačíme rukou zadní část krční páteře. Směr pohybu vychází zprava doleva. Třeme osmkrát, poté vyměníme ruku a osmkrát děláme totéž pravou rukou zleva doprava.

94 I 95

Účinek cviku: Taková rázná masáž je dobrou pomocí při bo­lestech krční páteře a šíje i při ztuhnutí příslušné krajiny, protože tudy probíhají vodivé cesty končící v okolí oka. Masáž dále zlep­šuje zrak a odstraňuje nervové tiky. Rovněž počasím vyvolané pocity napětí na spodině lebeční Ize takto mírnit a léčit.

XI, Větší účinek

Příprava: Ti-eme dlaněmi o sebe, dokud se nezahřejí.

Cvičení: Položíme pravou ruku na hřbet levé a zkřížíme nata­žené prsty, které pak vzájemně osmkrát třeme nahoru a dolů. Poté vyměníme ruce a cvičení zopakujeme.

Následně položíme pravou ruku na vnější stranu levého před­loktí, tak aby byla nad zápěstím. Pak spodní ruku třeme po před­loktí nahoru a dolů celkem osmkrát. Po vystřídání rukou opaku­jeme totéž na pravé straně.

Účinek cviku: Cvičení udržuje pohyblivost kloubů prstů, tiší v nich revmatické bolesti a stará se o úlevu příslušných vodivých

drah; na špičkách prstů se totiž nacházejí počáteční i koncové body rozličných meridiánů. Předvedenými masážemi se stimu­lují právě tato místa, takže při uvolněném koncovém bodu může případná energetická blokace lépe odplynout. Na druhé straně je zase možné celý meridián naplnit energií, povzbuzuje-li se jeho první bod.

Kolem zápěstí leží důležité body ovlivňující plíce a srdce. Je­jich masírováním přivádíme zmíněným orgánům teplo a osvěžu­jeme jejich funkci.

Na vnější straně předloktí jsou body meridiánů tlustého střeva a tří ohřívačů. Masáže této zóny povzbuzují příslušné vodivé cesty a prospívají tak i celému tělu.

96 ~ 97

Srovnání tří tan tchienů do přímky

Tan tchien znamená v čínštině "rumělkové pole". Rumělka bývala mimořádně vzácná a drahá barva, a výraz rumělkové pole tedy označuje i zvláště cenné energetické pole v lidském těle. Horní rumělkové pole je v hlavě a můžeme si je nalézt následují­cím způsobem. Představme si čáru vedoucí přes hlavu od špičky jednoho ucha k druhému. Když povedeme další myšlenou čáru od kořene nosu přes hlavu do týlu, pak na průseči'ku obou čar najdeme akupunkturní bod paj chuej. Od něj si pak představíme bod ležící asi o tři prsty níže, tedy v hlavě. Jako dodatečné ujiště­ní, že jsme našli správné místo, můžeme ještě od okraje vlasů

nad čelem odměřit vzdálenost tří prstů a odtud vést imaginární přímku probíhající vodorovně hlavou. Na jejím průsečíku leží horní tan tchien neboli horní rumělkové pole.

Střední tan tchien najdeme tak, že si představíme bod ležící na tři prsty v bi-iše přímo ve výši pupku.

Najít dolní tan tchien pi-ipadá některým lidem obtížné. Vcitme se do sebe a snažme se najít střed své hráze. Hrází nazýváme onu část těla, která leží mezi genitáliemi a řitním otvorem; předsta­vuje tedy nejspodnější a nejskrytější část trupu. Od toho místa nyní vedeme myšlenou čáru, dlouhou na tři prsty a mířící kolmo vzhůru do těla. Na jejím konci se nachází dolní tan tchien. Jak­mile jsme na sobě lokalizovali tři rumělková pole, víme dost k tomu, abychom mohli' začít s vlastním cvičením.

Položíme se rovně na podlahu, přičemž ruce leží volně podél těla. Cvičíme-li poprvé, dbáme na to, abychom si snad ze zvyku nedali pod hlavu polštářek. lélo má ležet skutečně rovně, aniž by některá část byla výš nebo níž než ostatní.

Nejprve se desetkrát zhluboka nadechneme. Slouží to k uklid­nění nervové soustavy a k naladění těla na cvičení. Poté lokali­zujeme horní tan tchien v hlavě a veškerou pozornost přeneseme výhradně na něj. Ačkoli máme zavřené oči, vnímáme pocit záři­vého jasu v této krajině. Jakmile jsme si jisti nalezením horního rumělkového pole, soustředíme pozornost dolů k hrázi a snaží­me se tam lokalizovat dolní tan tchien. Nyní prodlíme svým vě­domím v této zóně; začínáme cítit, jak se tan tchien zahřívá a zvětšuje. Pak se teplo začíná šířit z krajiny hráze nejprve do genitálií a odtud do celého břicha. Máme přitom pocit, jako by se nám břicho a střeva poněkud roztahovaly. Jakmile pocítíme tuto změnu, můžeme přenést svoji pozornost na střední tan tchien pod pupkem. Snažme se jej energeticky pocítit a nato chvíli setrvej­me pozorností v středním rumělkovém poli.

98 ~ ;; 99

Následující cvičení nepatří k tradici chuej-čchun-kungu, ale ne­chci o ně čtenáře připravit, protože neznám žádnou jednodušší a účinnější metodu na regeneraci a léčbu. O cvičení jsem se do­slechla ústním podáním, jak je to ostatně v Asii obvyklé.

Jakmile se nám to podařilo, rozšíříme svůj vnitřní zrak a snaží­me současně vnímat všechna tři rumělková pole. Měli bychom je pociťovat jako zóny tepla v odpovídajících částech těla. Někteří lidé př-itom udělají zkušenost, že ze zmíněných bodů vyzařuje vnitřní jas.

Nyní tř-i tan tchicny srovnáme do přímky, tzn. že vedeme myš­lenou čáru od horníllo rumělkového pole přes střední k dolnímu. Tato čára mezi třemi body by měla probíhat bez záhybů a oklik. Jak už bylo řečeno, podař-í se nám to snadněji, když při cvičení ležíme opravdu rovně.

Jakmile se nám to podařilo, začneme kolem horního tan tchienu formovat kouli z energie. Měla by mít za střed horní rumělkové pole a být tak velká, aby úplně obsáhla celou hlavu, krk i ramena. Budeme-li mít úspěch, upřeme svou pozornost k dolnímu tan tchi­enu v krajině hráze. Rovněž kolem tohoto bodu začneme tvořit velkou kouli, obklopující podbřišek i část nohou. Jako posled­ní začneme formovat kruh kolem středního tan tchienu. Je důle­žité usadit tuto třetí kouli velmi opatrně mezi obě krajní. Pokud je na našem držení těla nebo na samotném cvičení něco nespráv­né, prostřední koule bude sklouzávat stranou a nezůstane v rovi­ně všech tří rumělkových polí. Výsledkem všeho bude, že ne­jde správně umístit a nakonec vyletí vzhůru jako mýdlová bub­lina.

Jakmile se nám podaří srovnat všechny tři koule jako perly na šňůře, kterou nám představuje čára, spojující všechny tan tchie­ny, vnitřně se uvolníme. Svou pozornost, až dosud soustředěnou výhradně na cvičení, nyní přeměníme na pozornost volně těkají­cí, již nevázanou na nějaký úkol; plně se oddáme vjemu, kterého jsme se zmocnili.

Postupně ještě více uvolňujeme tělo i ducha a staneme se plně součástí plavidla, k němuž jsme připoutali tři nosná energetická

100

pole. Takový stav vědomí je zcelajedinečný. V mozku nyní máme tak naprostou volnost myšlení, jaká se jinak dostavuje až po dlou­hé a intenzivní meditaci. Přiblížili jsme se tepu vlastního srdce i odvěkému vyzařování kosmu a tělo se může osvobodit od ob­vyklého sebeovlivňování; je skryto v podivuhodné sféře světla a tepla, která se postupně šíří i do nohou a do rukou. Zmíněný stav není statický, nýbrž se sám mění v neustálém proudění a pul­zování vybuzené energie - plujeme v moři energie. Tan tchicny jsou spojeny čarou, ale stále znovu se přizpůsobují pohybům oceánu, takže se pohybujeme v nadčasovém klidu a naprostém bezpečí.

Energie, kterou jsme vyvolali, je naše vlastní energie. Ano, všechna tato ochranná a léčivá síla přebývá v nás. Nyní jsme nalezli metodu - takřka spirituální světelný spínač -, jímž si ten­to nádherný stav vědomí můžeme přivodit.

"Srovnání tří tan tchienů do přímky" není jen jednodu­ché a příjemné cvičení, nýbrž má i mocný léčebný účinek. Sou­střed'ováním na různá rumělková pole se soustavně rozpohy­bovávají procesy látkové výměny a stoupá produkce hormo­nů. Meditativní stav vědomí má uklidňující vliv na činnost moz­kové kůry. Nervové buňky uložené v mozku se ve stavu tako­vého klidu mohou dobře regenerovat. Zotavuje se a osvěžuje celá nervová soustava, která se v této fázi může i plně uzdra­vit.

Protože vegetativní nervový systém řídí v lidském těle všech­ny samovolné pochody, jako je dýchání, srdeční činnost a pro­dukce hormonů, můžeme si dobře představit, jak široký je roz­sah účinku tohoto cvičení.

Doporučuji srovnat tři tan tchieny do přímky již ráno po pro­buzení v posteli a vstát až poté. Již po několika málo dnech pocí­tíme, jak blahodárně působí cvičení na náš život, oč snáze se

101

dokážeme vyrovnat s problémy a zátěží všedního dne. Zlepší se i náš spánek a zakusíme niterný pocit síly a pevnosti.

Někteří pacienti mi také říkali o úspěších cvičení při nespavos­ti. Vždy když v noci nemohli usnout, srovnali tři tan tchieny do přímky a dokázali usnout bezmála ještě dříve, než cvičení do­končili. Jedna mimořádně zimomřivá paní mi vyprávěla, že pro ní byly tři ~an tchieny často jedinou záchranou, když večer s mra­zením uléhala do postele.

Zkušenější si po nějaké době mohou troufnout na cvičení ve vertikální poloze vstoje nebo při procházce. Je to ovšem podstat­ně obtížnější a vyžaduje to plnou koncentraci. V chůzi je sotva možné dosáhnout stejně uvolněného stavu jako vleže. Kdo chce, může ostatně cvičit i vsedě, což se zdaří snáze a může nám to posloužit k regeneraci na pracovišti. Kdo již po nějakou dobu pocitoval na sobě účinky cvičení vleže, tomu nebude obvykle příliš zatěžko dosáhnout uvolnění a zotavení i vsedě.

Velmi důležitá jé okolnost, že pro cvičení tří tan tchienů ne­existuje naprosto žádná kontraindikace. Může je provádět každý člověk v libovolném věku a v jakékoli zdravotní kondici, aniž by bylo třeba se obávat nějakých problémů. "Srovnání tří tan tchie­nů do přímky" vzájemně spojuje tři zcela rozdílné aspekty a funk­ce. Předně slouží uvolnění a léčbě, jak bylo již řečeno výše, dále podporuje procvičování vědomí jako meditace - koncentrace na vnímání tan tchienů se rovná soustředění na koan.*) A konečně cvičení buduje ochranný val kolem lidského těla posilováním vlastní energie v těle. To bude po nějaké době cvičení tak odolné, že jím škodlivé bakterie a viry neproniknóu.

Docent čínské univerzity v Charbinu mi vyprávěl, že jistým cvičením čchi kungu v chůzi může být dosaženo podobného účin­ku. Dodal, že po dvou letech nepřetržitého cvičení může být ener­

*) Koan je logiku přesahující záhada, jíž japonští mistři zenu cvičí své žáky.

gie v těle lidí velice silná. Po této době tělem neproniknou žádné choroboplodné zárodky, tzn. že cvičenec prakticky nikdy nebu­de trpět infekčními nákazami. Zmíněné cvičení je ovšem časově velmi náročné a navíc je nelze provádět v omezeném prostoru. V podstatě jsem touto poznámkou jen chtěla ukázat, že čínská moderní medicína dobře ví o účincích tradičních cvičení a že si jich začíná vážit.

102 I ~ 103

Proč účinkují

cviky chuej-čchun-kung

Abyste lépe pochopili působnost tohoto cvičení, uvedu zde ně­kolik vysvětlujících slov z čínské medicíny. Číňanéjsou přesvěd­čeni, že všechny choroby vznikají v důsledku energetických po­ruch v lidském těle. Objevili totiž, že vitální energie člověka nekoluje v jeho těle nijak libovolně, nýbrž putuje po zcela urči­tých vodivých cestách neboli meridiánech, které lze přirovnat k "energetickým drahám". Na zcela určitých místech těchto me­ridiánů se energie kumuluje v bioelektrické body, zvané také aku­punkturní, přes něž pak může terapeut působit na děnf v těle.

Je celkem dvanáct takových meridiánů, přiřazených k určitým orgánům (viz str. 110), které podle okolností probíhají středem těla v jeho přední a zadní části. Body ležící na těchto meridiá­nech mohou být stimulovány dýcháním, pohybem, masáží nebo akupunkturou. Když je např. správným způsobem a postupem stimulován srdeční meridián, chorobný stav orgánu se tfm sám od sebe reguluje: Je-li zde přebytek energie, začíná se odbourá­vat, při nedostatku se orgán energií naopak naplňuje - to všech­no ovšem za předpokladu dokonalého zvládnutí tohoto umění. Zdá se to opravdu velice jednoduché, od ošetřujícího to však vy­žaduje slušnou dávku vědomostf a schopností. Zásah do energe­tického systému se musí dít podle přísných pravidel, a proto je také třeba dbát na pokyny cl2uej-čchun-kungu týkající se např. nevhodnosti některých cvičení v těhotenství.

Pro ilustraci neopatrné manipulace uvádím příhodu, kterou jsem sama zažila.

Vzpomínám si, jak jsem jednou během namáhavé cesty pocíti­la mimořádně prudké bolesti hlavy. Na místě byl náhodou příto­

104

men odborník na akupunkturu, který byl hned hotov s diagnó­zou: "Máte v hlavě pocit přebytku energie a z toho plynou i bo­lesti. Zmíněný pocit odvedu a hned se budete cítit lépe." Řečeno, uděláno a mistr provedl akupunkturu. Již po několika minutách však bolesti hlavy dostoupily hranice nesnesitelnosti, chtělo se mi zvracet a byla jsem blízko bezvědomí. Z posledních sil jsem pokynula ošetřujícímu, viditelně vyděšenému z účinků své léč­by, aby přistoupil blíž. Naklonil se nade mnou a okamžitě začal otáčet jehlami, které mi před chvíli vpíchl. Po pár vteřinách zmi­zel pocit na zvracení a přestala jsem se cítit na umření. Po něko­lika dalších minutách jsem již cítila vzrůstající vnitřní teplo a bolesti hlavy zcela ustoupily.

"Je mi to velice líto, paní, zmýlil jsem se, když jsem odváděl z hlavy pocit naplnění energií. Šlo naopak o stav prázdnoty v moz­ku, a proto se všechno jen zhoršilo, když jsem odvedl i tu trochu energie, která tam byla. Když jsem zpozoroval, jak vypadáte, začal jsem jehlami otáčet, tak aby se mozek energií plnil. Ano, člověk se může mýlit, bolest vždy neznamená, že je přítomno příliš mnoho energie." Aby si byl zcela jist, musel by ošetřující v tomto případě cítit pulz, čímž by byl omyl vyloučen. Příhodu uvádím pouze jako př'klad toho, jak mocné a pronikavé účinky může mít manipulace s energií.

Vratme se zpět k našemu tématu. Energetické vodivé dráhy probíhají různými zónami těla. Např. srdeční meridián prochází vnitřní stranou paže; začíná v podpaždí a končí v malíčku. Sti­mulací bodů na této vodivé dráze se léčivý účinek přenáší na příslušný orgán, v našem případě srdce. Protože však energie proudí i podél celé vodivé dráhy, jsou pozitivně ovlivňovány i chorobné příznaky i v okolí probíhajícího meridiánu. Máme zde tedy co dělat s dvojím působením. K již zmíněným energe­tickým vodivým drahám počítáme i osm zázračných meridiánů (ti-tFng). Autentický překlad z čínštiny je "kromobyčejné" nebo "doplňkové" meridiány. Pojem "zázrak" se dostal do oběhu pře­

105

r4

kladatelskou chybou jistého francouzského mistra akupunktury, který si chybně vyložil čínský znak pro u. Řečené speciální me­ridiány nevedou po povrchu těla a také nejsou symetricky rozlo­ženy v obou jeho polovinách. Jsou současně zapojovány určitou kombinací bodů na končetinách, přičemž se používají vždy jen dva. Vzdor chybnému překladu názvu je však účinek těchto me­ridiánů skutečně zázračný.

Prostřednictvím dvou spínacích bodů, umístěných na protileh­lých končetinách (ruka - noha), je totiž aktivováno vnitřní spoje­ní, které může působit na množství narušených funkčních okru­hů. Proto se také užívá těchto meridiánů při ošetřování pacientů trpících větším počtem komplikovaných vegetativních potíží.

Cvičení chuej-čchun-kung mají dMcy promyšlenému sledu pohy­bů vliv na všechna spojení v těle. V knizejsme sejiž seznámili s názvy určitých bodů jako lao kung, jung čchiian a ming men. V tomto případě se jedná o tři akupunkturní body, které lze během terapie samozřejmě ošetřovat i jehlami; současně ovšem body přesahují vlast­ní oblast a tvoří na kůži jakési plošky zhruba velikosti dvacetikoru­nové mince. Zmíněné tři zóny mají velice důležitou roli v přijímání a rozdělování tělesné energie. Proto v této souvislosti nachází čtenář v textu jak označení bodu, tak i centra pro daná místa.

Tajemství cvičení chue čchun-kung spočívá v tom, že se pro­vádí pomalu a přesně. ( ~ íňané vnitřní druhy pohybové terapie "

neprovádějí, nýbrž "hrají" tchaj-ti, xing-i nebo chuej-čchun­kung.) Pohyby při každém cviku jsou vymyšleny tak jednoduše a současně i rafinovaně, že by se na nich rozhodně nemělo nic měnit. Příslušnými cviky se meridiány uvolňují od překážek a blokád, čistí se krev a zlepšuje její složení, slovem přeměňuje se veškerá látková výměna.

Tradiční čínská medicína považuje zadržené nebo blokované čchi za základní faktor všech nemocí. Jsou-li nečistoty v meridi­

ánu uvolněny a postupně vylučovány, pak takový proces detoxi­kace můžeme přirozeně vnímat i tělesně. Často jsem měla mož­nost si všimnout, že se detoxikace při cvičeních chuej-čchun­kung projevuje pocením a vylučováním pachů. Proto naléhavě doporučuji začínajícím cvičencům pít hodně tekutin. Zmíněná detoxikační fáze však rozhodně není nepříjemná. Jediné, na co si musíme zvyknout, je právě to silnější pocení, příp. šíření ztuch­lého zápachu. Nicméně mám zkušenost, že nepříjemný tělesný zápach vnímáme hlavně my sami; lidé v našem okolí již podstat­ně méně. Sprcha po cvičení udělá dobře, ale bohužel tím účinek cvičení dlouho nepotrvá. Ostatně zmíněná fáze nikdy netrvá dlou­ho a po jisté době rychle odezní.

K urychlenému rozpouštění nečistot a usazenin mi Číňané do­poručili pít horkou vodu a důrazně mě varovali před požíváním studených nápojů po cvičení. Podle nejnovějších zkušeností pití horké - ne teplé - vody opravdu napomáhá rozproudění jistých procesů látkové výměny i snadnějšímu vylučování odpadních pro­duktů. Asijci proto doporučují pít po každém hlavním jídle šálek horké vody, chceme-li být štíhlí nebo si svou št'hlou linii udržet.

Stále znovu a znovu opakuji, že cvičení chuej-čchun-kung udr- žuje, resp. dodává tělu štíhlost a formuje žádoucí postavu. Zmí- něný efekt není ani tak výsledkem gymnastických pohybů, jako spíše tím, že se různé vodivé dráhy vzájemně co nejefektivněji propojují. Oživí-li se meridiány cvičením, pak se také zlepší i celá zájmová oblast: Povzbuzuje se prokrvování, látková výměna i buněčná aktivita. Účinek se při redukci váhy sice projevuje po- malu, ale přesto v konečném stadiu velice působivě, jak jsme mohli vidět na příkladu paní Čchan. Při cvičeních ve stoji spat- ném proto doporučuji stehna k sobě poněkud tisknout, protože působení energie v těle se tím zesiluje. Cvičení chuej-čchun-kung se liší od všech nám známých dru- hů sportů, jako jsou např. sportovní běhání a gymnastika. Bylo

106 ~ ~' 107

taoisty vyvinuto především k posilování vnitřních orgánů a endo­krinní soustavy. Podle mých znalostí neexistuje v západní medicí­ně žádná jiná metoda ovlivňování žláz s vnitřní sekrecí než umělé podávání hormonů nebo transplantování příslušných žláz. Oba způsoby nejsou bez určitého nebezpečí; některý pacient takové náhražky těžko snáší a celý postup může vést k vážným poruchám organismu, nemluvě už o riziku při transplantacích orgánů.

"'' K dosažení žádoucích účinků je důležité zapomenout všechno, cojsme se naučili o gymnastických nebo izometrických cvičeních. Účinek chuej-čclzun-kungu nevzniká tím, že např. jednou rukou předpažíme, ale spíše jde o rozvíjení vnitřní koncentrace nasia tan nebo dolní rumělkové pole. Díky soustředění se pak ruce zdvih­nou jakoby samy od sebe, aniž by na to bylo třeba vynaložit sílu.

Z toho přirozeně vyplývá, že všechny pohyby provádíme po­malu a klidně. Vyhýbejme se netrpělivosti a raději cvičme jen jedno nebo dvě cvičení z celé řady. Je to vždy lepší než kvapně odcvičit celý program, protože v takovém případě se nemůžeme na sia tan náležitě soustředit.

Rovněž úsměv, který se doporučuje při přípravě na cvičení, má z hlediska medicíny léčebný efekt. Těkání se uklidní, dech se vyrovná a celé cvičení vám bude připadat snadné a uvolněné. Úsměvem připravujeme centrální nervovou soustavu na vnímá­ní tohoto uvolnění. Později sami zjistíme, jak je během evičení příjemné se usmívat. Po nějaké době nám ostatně úsměv přijde na rty zcela automaticky sám od sebe a působí jako balzám na vegetativní a centrální nervstvo.

Tradiční čínská medicína zná vnější i vnitřnf příčiny nemocí. a

K prvním patří např. vítr a zima. Naproti tomu vnitřní příčiny vznikají následkem nekontrolovatelných pocitů, které člověka ovládají. Jsou to radost, hněv, melancholie, zádumčivost, strach a hrůza. Každá z těchto emocí je spojena s určitým okruhem funkcí

orgánů. Hněv a zuřivost s játry, melancholie a smutek s plícemi, radost a netrpělivost se srdcem, zádumčivost žaludkem a slezi­nou, strach a hrůza s ledvinami. A každá nadměrná emoce škodí příslušnému orgánu. Právě z toho důvodů doporučuje čínská medicína pacientům kontrolování vlastních emocí.

Cvičení chuej-čclmn-kung reguluje endokrinní žlázy. Účinek se však nedostaví, je-li evičenec pi-i cvičení častěji v zlostném rozpoložení mysli. Díky cvičení bude pro nás postupně stále snazší ovládat své emoce.

Výšku postoje při cvičení si můžeme zvolit různou a podle vlast­ních možností se rozhodneme pro vyšší, střední nebo nižší postoj. Nízkým postojem je zde myšleno znatelnější poklesnutí v kolenou. Sami rovněž určujeme rychlost pohybů, zásadně jsou však vždy pomalejší než všechno, co známe ze západních cvičení.

Postačí cvičit jednou denně. Kdo však chce chuej-čchun-kung cvičit dvakrát v jednom dni, nic mu v tom nepřekáží. Není také třeba procvičovat celou řadu a můžeme si vybrat takové cviky, které se nám nejvíc líbí. Vždy však bychom měli dbát na jejich pořadí! Bylo by zcela nesmyslné cvičit kruhy nebo žabí plavání ještě před základními zahajovacími cviky. Základem cvičení jsou "návrat jara" a cvičení kruhů.

Moji čínští učitelé také kladli velký důraz na to, aby se cviče­nec hned po skončení neposadil. Jednou mě paní Čchan dokonce zdvihla za rameno a důtklivě mi nakázala: "Nesedat, nesedat, procházejte se!" (Stačí 5 až 10 minut takového pohybu.)

Důvodem je okolnost, že energie, kterou jsme právě cviky chuej­čchun-kungu rozproudili, má nyní nerušeně obMat tělem a působit. Pokud se hned po skončení posadíme, pak začne čchi stagnovat a tím přicházíme o výsledek celého cvičení. Totéž ostatně platí i pro všech­ny ostatní východní cvičení, ať už se jedná o tchaj-ti nebo kung-fu.

108 I 109

Sexualita, život a smrt

Dráha početí

Závěrem bych se chtěla ještě dotknout nápadných obav Číňanů obojího pohlaví, týkajících se všeho kolem sexuality. Při četbě lé­kařských, farmakologických nebo pohybově-terapeutických knih z Číny míváme často pocit, jako by se průměrný Cíňan nezabýval ničím jiným než svou potencí. Za tím účelem se mnohdy sahá k těm nejpodivnějším prostředkům. V tomto ohledu Číňané nejsou nijak zvlášť vybíraví a pro svou sexuální sílu jsou ochotni se uchýlit i k odporným věcem, jako je pojídání položivých zvířat. Strašá­kem mladých žen, které mají dítě, je někdy ochablé vaginální sval­stvo. Mnohdy se nás až trapně dotkne, jak zevrubně jsou takové poruchy v lékařské literatuře probírány. Rovněž knihy čchi-kung se tímto tématem zabývají, a tak si dříve či později klademe otáz­ku, zda pro Číňany neexistuje opravdu nic důležitějšího. Navíc bývají ukázkové případy na toto téma podávány tak dramaticky, až tragikomicky, že nám je to někdy až k smíchu.

Za přeceňováním potence se však skrývá obrovský strach z její ztráty. Protože Číňané věří, že vitální energie se soustřed'uje v sexuální síle, je starost o potenci prvořadým problémem. Přes­to vzhledem k znalostem čínské mentality myslím, že se Číňané obávají ještě o něco víc než o ztrátu vlastní potence. Obávají se zmizení sebe samých. Čínské zvyky, obyčeje i literatura spojené s magií, mystikou a rituály vždy reflektují téma odvracení smrti.

Ve víře, že sexuální a životní síla jsou totožné, zápasí Číňané jaksi o vlastní život, a proto sahají k nejrůznějším prostředkům na posílení potence. Přitom samozřejmě mluví jen o znovuposí­lení sexuálních funkcí, a nikoli o smrti. Smrt je příliš strašná, než aby bylo dovoleno se o ní zmínit-je tabu.

Uprostřed moderního Singapuru je proslulá Sago Lane, ulice starých jednopatrových domů, majících v přízemí větší místnost,

120 a 121

do níž je z ulice vidět. Balkony, okenice a zábradlí jsou obvykle polepeny rudočernými transparenty. Vydutá zrcadla, odstrašující masky božstev a další předměty čínských lidových tradic zdobí vnější stěny domů. Do nich dopravují Číňané své umírající ro­dinné příslušníky, vystaví je v dolní velké místnosti a čekají na jejich smrt. Každá čínská rodina se totiž bojí mít umírajícího doma, protože by jí to mohlo přinést neštěstí.

Z takového vztahu k umírání nejspíš vyplynulo přesunutí stra­chu ze smrti na jiné základní lidské téma, totiž na sexualitu. Z tohoto úhlu pak na nás působí až dojemně, jak mnoho lidí, často již v pokročilém věku, provozuje (Číňané říkají "hraje") různé meditativní cviky - všichni se stejným cílem, kterým je zvýšení vitální síly.

Hrou se smrtí ji přelstí. To nám ostatně připomíná báje a ságy z našeho západního světa, z nichž zjištujeme, že je legitimní vy­zrát na smrt a zajistit si tak ještě pár příjemných let života.

A proto "hrajme" chuej-čchun-kung.

Doporučení při onemocněních

Nakonec ještě předkládám alespoň částečný přehled, z něhož vyplývá, jaká cvičení jsou nejvhodnější při určitých zdravotních obtížích. Výčet není úplný, protože mohu reprodukovat pouze to, co jsem se dozvěděla od svých čínských učitelů nebo pochytila od účastníků svých seminářů.

Protože clznej-čclmn-kung zasahuje do všech tělesných pocho- dů, může se cvičit při jakémkoli druhu onemocnění. Výjimku zde tvoří Návrat jara, Vitální cnergie a Orcl si brousí pařáty. Jmeno- vaná cvičení nejsou vhodná pro těhotné ženy, tyto cviky by moh- ly vést k vážným problémům. Akné, kožní choroby: Jedenáct návazných cvičení. Alergie: Všechna cvičení. Artritida, potíže kostí: Návrat jar-a, Vitální energie, Posilo- ~' vání ledvin. Cvičení jsou založena na posilování ledvinového ~ systému. V čínské medicíně jsou ledviny odpovědné za výstav- bu a stav kostí. Všechny bolesti kostí a obtíže pohybového ústro- ,'i jí mají tedy původ v nedostatečné funkci ledvin. Posílením led- M vin zmizí bolesti kostí a podobné problémy samy od sebe. Bronchitida, astma: Návrat jara, Vitální energie, Fénix roz- prostírá kř-ídla. Hemoroidy: Návrat jara. Hormonální poruchy: Všechna cvičení a zvláště Návr-at jara, Vitální energie, Orel si brousí pařáty. ' Chybné držení těla: Dračí plavání, Ncbeské kruhy, Želva vta- huje hlavu. Impotence, ejaculatio praecox, spermatorea: Celá cvičební řada, zvláště však Návrat jara a Vitální energie. Tyto poruchy mimořádně znepokojují čínské muže a sotva by se našla jediná lékařská kniha, která by se zevrubně nevěnovala tématu impotence. Byla jsem ujištěna, že již po třech týdnech

122 ~~ 123cvičení lze počítat se zlepšením. Současně s muži zase vznikla u Číňanek obava, že trpí ochabnutím vaginálního svalstva. (Dří­ve se této okolnosti snažili vyhnout deformací ženské nohy. Pev­ným sešněrováním a vytvořením "liliové nohy", jak se tato bar­barská metoda nazývala, bylo vaginální svalstvo posilováno.) Rovněž tomuto problému lze odpomoci cvičením chuej-čchun­kung.

Infekce pánve: Návr-at jara, Dračí plavání, Želva vtahuje Izla­vu.

Krevní tlak, příliš vysoký, nebo nízký: Všechna cvičení, pro­tože chuej-čchun-kung uvolňuje cévy celého těla a podporuje kapilární prokrvování.

Nervová vyčerpanost: Návrat jara, Dračí plavání, Želva vta­huje hlavu.

Onemocnění srdce, plic: Dračí plavání, Nebeské kruhy, Fé­nix rozprostírá křídla.

Onemocnění věnčitých tepen: Všechna cvičení, zvláště však Oživování srdce. Chuej-čchun-kung je zvláště účinné při všech typech srdečních chorob. Pomalými pohyby se vhodně ovlivňu­je prokrvování všech tepen a cév.

Poruchy spánku: Všechna cvičení a zejména Fénix rozprostí­rá křídla.

Potíže krevního oběhu: Všechna cvičení.

Potíže přechodu: Všechna cvičení a zvláště Návrat jara, Vi­tální encrgie, Orel si brousí pařáty.

Senná rýma: Všechna cvičení.

Snížení pánevního dna, oslabení vaginálního svalstva: Ná­vrat jara, Vitální energie, Zemské kruhy, Fénix rozprostírá kříd­la.

Formování postavy, hrud', ňadra: Želva vtahuje hlavu, Žabí plavání, Fénix rozprostírá křídla.

Formování postavy, tělo: Návrat jara, Dračí plavání, Fénix rozprostírá křídla.

Po porodu by se nemělo hned začít s cvičením na vylepšení postavy. Obvykle se udává desetidenní lhůta po termínu slehnu­

tí. Nicméně i poté je vhodné cvičit po kratší dobu a pohyby ni­kdy nedělat příliš rozmáchlé. Po porodu císařským řezem je s cvičením třeba počkat tak dlouho, dokud se zase necítíme plně při síle. S cvičením Návrat jar-a je však v každém případě třeba počkat až do skončení šestinedělí.

Varikozita: Návrat jara.

Pojmem se rozumí křečové žíly nebo chorobné rozšíření žil, které protkávají krajinu mužských genitálií. Číňané touto choro­bou podle všeho trpí zvláště často, nebot mi to barvitě líčili, jak účinně může clwej-čchun-kung pomáhat při těchto bolestivých potížích.

Zánět pochvy: Návrat jar-a, Zemské kruhy, Fénix rozprostírá křídla.

124 ~ 125

Zkušenosti s chuej-čchun-kungem

V posledních letech jsem vedla mnoho seminářů a předváděla cvičení chuej-čchrrn-kung poprvé na Západě.

Práce s jejich účastníky mi umožnila shromáždit a srovnat zku­šenosti.

Předně bych chtěla poukázat na nejčastější zdroj chyb, k nimž máme sklon my, poznamenaní západním sportem. Když se po nás žádá, abychom zaujali stoj spatný, pak se tím myslí, že se nohy mají navzájem dotýkat celou vnitřní stranou od palce až po patu a rovněž kotníky mají být v kontaktu. Většina účastm'ků se­minářů totiž automaticky zaujala postoj, kdy se paty sice dotýka­jí, ale prsty míří ven. Je však důležité dbát na toto postavení, protože je základem pro dobrou polovinu všech pozic chuej­čchun-kungu, která se provádějí ve stoji spatném.

Ještě lepší je, když při zmíněném postoji trochu tiskneme k sobě i stehna. Po jejich vnitřní straně probíhají důležité meridiány a my skutečně můžeme cítit, jak v těchto místech plyne vzhůru energie.

Pokud se nohy dotýkají pouze patami, osa těla se při jednotli­vých pohybech přesouvá a nedosáhneme uvolnění.

Druhá nejčastější chyba se rovněž týká postavení nohou.

Když se po nás vyžaduje, abychom se rozkročili na šířku ra­men, pak musíme stát jakoby na dvou rovnoběžných kolejích. Můžeme si také představit, že stojíme na rovnoběžně položených lyžích, pokud je nám tento obraz bližší. Od zmíněné rovnoběž­nosti nemají uhýbat ani prsty, ani paty a nesmí tím být narušena

celková rovnováha. Během celého cvičení zůstávají obě chodi­dla na podlaze jako přibitá, a dokonce ani při přesunu váhy těla nezvedáme paty nebo špičky nohou. Podvolíme se, trochu po­klesneme v kolenou a hravý pohyb vyplyne už sám ze sebe.

Zdrojem dalších chyb jsou naše západní názory na sportování. Mnohým účastníkům bylo zatěžko se zbavit představy zpocené­ho a na nejvyšší míru vypjatého borce a vzdát se myšlenky na sportovní výkony. Nic z toho samozřejmě v chuej-čchun-kungu nenajdeme. Zde nejsou kolena nikdy tak pevně napjatá, jako je tomu v běžných druzích sportu. Totéž platí i pro paže, které se vždy měkce ohýbají v loktech. Při některých cvičeních stojíme nebo pohupujeme se na prstech. Mnozí si tento pohyb chybně vykládají a staví se na špičky. To v žádném případě není správně, protože očekávaný účinek cvičení se dostaví pouze tehdy, když má bod jung čchiian na plosce chodidla kontakt se zemí. V pří­padě stoje na špičkách se takový kontakt ztrácí. Při cvičení nám sice může být teplo, ale rozhodně se nebudeme tak potit jako u jiných druhů sportu. Osobně jsem dokonce zjistila, že tato cvi­čení vyrovnávají teploty. V zimě pocitujeme v těle příjemné tep­lo. Naopak v létě při chuej-čchun-kungu vedro nevnímáme. Je to zkušenost, kterou jsem sama udělala v horkém Singapuru.

Na Západě při sportovní činnosti překonáváme sami sebe; všechno se přesně počítá a po každém desátém dřepu odškrtává. Cvičením chuej-čchun-kung se máme spíše uvolnit než absolvo­vat tělocvičný program.

Jestliže cvičíme hned od začátku příliš razantně, sami se při­pravíme o prospěch z umění chuej-čchun-kungu. Je mnohem prospěšnější odcvičit jen některé figury z jeho řady než ve spě­chu absolvovat celý program, což platí zvláště pro začátečníky.

Ti by měli vždy dbát na co možná pomalé a téměř požitkářské cvičení. Dovolí nám to pozorně sledovat jeho mírné působení

126 ~ 127

a brzy pochopíme, oč při daných pohybech jde. Teprve po něja­ké době cvičení tímto tempem (asi dvacet minut na celý průběh všech dvanácti pozic) můžeme přejít na poněkud svižnější pohy­by, aniž bychom se tím připravili o kýžený účinek.

Výuka cvičení chuej-čchun-kungu na Západě mě přivedla k zjištění, které je v čínském světě jistě zcela neznámé. Tak na­příklad jedna účastnice seminářů mi sdělila, že si po cvičení šla zaplavat. Cítila se však tak nevysvětlitelně špatně, že raději hned z vody vylezla; pocit nemoci jí zůstal zhruba celý půlden.

Po cvičení, které otevírá meridiány a tím dovoluje tělesné energii nerušeně proudit, by žádného Číňana ani nenapadla myšlenka na studenou lázeň nebo sprchu. Působením chladu (to platí i pro studené nápoje) se energetické kanálky zavírají a proudící čchi nemá možnost působit. Dochází tak k velmi nepříjemnému jevu, zvanému Číňany "váznoucí čchi". Bohatší o zmíněnou zku­šenost se západními cvičenci si tedy dovoluji připojit následu­jící výstrahu: Po odcvičení nevstupujte do studené vody a nepij­te studené nápoje dříve než minimálně po třech čtvrtích hodiny.

S cvičením chuej-čchun-kung se nesnáší ani alkohol. Jak jsem si ověřila při různých seminářích, neměly by se při cvičení v žád­ném případě pít alkoholické nápoje. Jejich působením vzniká v těle energetický chaos, který vzbuzuje neklid a nevolnost. Po odcvičení své denní dávky bychom měli s alkoholem počkat ale­spoň hodinu.

Podle mé zkušenosti starší lidé mají z cvičení viditelně větší užitek než mladí. Nový poznatek mám s lidmi, jimž byly odebrá­ny nějaké vnitřní orgány (např. ženy, jimž byla odstraněna dělo­ha nebo vaječníky) nebo podstoupili amputaci končetiny. Tito lidé mají zásadně cvičit tak, jako by chybějící orgán nebo úd ještě měli. Číňané vycházejí z toho, že cvičení se má provádět tak, jako by tělo bylo úplné.

Cvičení chybějících částí těla působí léčivě na celé tělo. Zá­padní medicína zná tzv. "fantomové bolesti", tedy bolesti v nee­xistující části těla. Když tedy jsou reálné bolesti v neexistující části těla, může mít léčivé účinky i představa, že chybějícím údem pohybujeme. Zcela jasně je to vidět při akupunkturní léčbě: Fan­tomové bolesti se léčí akupunkturním ošetřením existující části těla, resp. končetiny.

Chucj-čchun-kung mohou klidně cvičit i lidé, kteří mají umělý kloub nebo kardiostimulátor. Jen při Návratu jara by měli začí­nat deseti lehkými pohyby a poté intenzitu cvičení po dobu jed­noho až dvou měsíců stupňovat - v takovém případě nemusí být naplněn počet 164. Pro lidi s transplantovanými orgány jsou také daná pravidla, jichž by se mělo bezpodmínečně dbát: Není žá­doucí, aby byl imunitní systém povzbuzován natolik, že by od­mítal transplantovaný orgán. Proto mohou svoji pozornost za­měřovat pouze na pohyby, ale rozhodně ne na sia tan; již to samotné bude obdivuhodně působit na organismus.

Od účastníků seminářů, kteří byli v dobrém zdravotním stavu, jsem si vyslechla následující formulace účinků cvičení chuej­čchun-kung. Všechny se shodovaly v tom, že jim dodalo životní sílu a výdrž. Často jsem zaslechla následující konstatování:

"Bez cvičení bych tak snadno nepřestála poslední půlrok." "Díky cvičení jsem mnohem klidnější a pracovní stres se mě tak nedotýká."

"Nikdy jsem nesnášel gymnastiku, ale tohle cvičení mě baví. Když je nemůžu cvičit, jako by mi něco scházelo."

"Zlepšilo se mi spaní a zmizely potíže s krevním oběhem."

128 / 129

Problém učitelů chuej-čchun-kungu

Nedávno jsem dostala dodatečnou informaci ze Singapuru. V článku z časopisu The Straits Times byly v něm citovány novi­ny China Daily z Pekingu, které potvrzovaly lékařskou hodnotu čchi-kungu jako terapeutické metody na~osílení imunitního sys­tému a dodávaly, že se čchi-kung těší v íně v posledních letech rostoucí popularitě. Lékařští experti v Pekingu současně naléha­vě varují před samozvanými "mistry", kteří tuto terapii vyučují, aniž by měli dostatečné zkušenosti, a proto nejsou schopni správně ohodnotit duševní i zdravotní stav svých žáků.

Varování, které bohužel musím sama jen potvrdit. Již několik týdnů po vydání mé knihy byly inzerovány kurzy chuej-čchun­kungu lidmi, kteří se po jejím přečtení považovali za způsobilé učitele. Každý můj seminář dopomohl některému "učiteli" ~k roz­jezdu a ti pak toto umění nabízeli ve vlastní režii na seminářích tantry a meditativních víkendech. Někteří z nich, kteří absolvo­vali třeba jediný z mých seminářů, se ozdobili etiketou "vyučen u M. H.". Další mě žádali, abych je ještě během semináře jako učitele potvrdila; další byli ochotni s tím trochu počkat a nejprve pár týdnu sami cvičit.

Mám samozřejmě radost, že se chuej-čchun-kung setkává s ta­kovou odezvou, ale současně jsem znepokojena způsobem, ja­kým si jej jisté osoby přivlastňují. Cvičení má optimální účinky jen tehdy, když jde tělesný rozvoj ruku v ruce s duchovním.

Protože na mne stále hodně lidí naléhá, abych z nich udělala rychlokvašené učitele, požádala jsem o radu své čínské mistry. Zde je odpověd':

"Západní člověk, který nikdy necvičil duchovní způsoby, po­třebuje nejméně deset let, než se u něj dostaví hnutí nitra. Než se tak stane, má i tak z cvičení samozřejmě zdravotní prospěch. Kdo

je však chce učit, musí se jako základní podmínku naladit na hnutí nitra. Pravý mistr se pozná podle toho, že pohyby provádí snadno, lehce a dojímavě prostě, protože nitro ho vede k vnějším pohybům a na pozorovatele působí jako velmi snadné. Bez zmí­něného hnutí nitra nelze přenášet žádnou energii na žáky a tak zůstává bez účinku."

Př-i své poslední návštěvě Singapuru v lednu 1992 jsem znovu mluvila se svým mistrem o problematice šíření tohoto umění a dostala jsem pak od něj následující dopis:

Milá Monnico,

po staletí zůstávalo cvičení chuej-čchun-kung tajemstvím skry­tým za zdmi kláštera Chua-šan a císařského paláce v Pekingu. Měl jsem to štěstí vyučit se mu u mistra Pien Č`-čunga v Číně. Později jsem toto umění předal Monnice Hackelové, která mě v Singapuru vyhledala a kterou jsem učil. Protože po léta cvičila tchaj-t~ a čchi-kung, je dostatečně vyškolena, aby mohla vyučo­vat chuej-čchun-kung.

Nedávno jsem se doslechl, že se někteří lidé chtěli tohoto umě­ní zmocnit. Vydávají se za učitele, přestože o němjen četli v knize nebo navštívili příslušný seminář. Někteří z nich se snažili paní Hackelovou přimět, aby je jmenovala "mistry" chuej-čchun-kun­gu.

Moje odpověd' zní: Není možné udělat přes noc mistra chuej­čchun-kungu, protože si to vyžaduje dlouholetý intenzivní tré­nink. Zde nefunguje tržní princip v tom smyslu, že když lidé chtějí být mistry, tak je prostě vyrobíme.

Chuej-čchun-kung je umění podporující zdraví a dlouhý život a bylo nám podle čínské tradice předáno našimi předky. Vyžadu­je pevnou vůli k soustavnému učení a cvičení, především záhy

130 ~ 131

ráno. Účinek lze ještě vylepšit, když čen-tung-kung (jiné ozna­čení pro "Návrat jara") cvičíme denně před spaním, protože na­pomáhá uvolnění svalstva. Toto umění je účinné, protože mírní a léčí nemoci a zlepšuje zdravotní stav. Kdo chce umění chuej­čchun-kung učit, musí proto léta pilně cvičit tchaj-ti-čchúan a navíc potřebuje uznání mistra.

Jako prominentní člen významné singapurské organizacejsem učil své zaměstnance tclzaj-u-čchúan a chuej-čchun-kung, když o ně pro­jevili zájem, a mám v toto umění důvěru, protože jim pomohlo.

Závěrem přeji všem vitalitu a dlouhý život prostřednictvím chuej-čchun-kungu.

Se srdečnými pozdravy

Ong Sing Pang

Čestný prezident Škola tchaj-ti, Singapur Č'estný tajemník Lékařský institut San Chay Výkonný ředitel Keppel Finance Ltd.

Stále znovu se na mne obracejí lidé, kteří po absolvování semi­náře samozvaného učitele měli zdravotní problémy. Kladou si otáz­ku, proč se cítili tak špatně, když je učil nezkušený učitel. Udávali, když se učí sami podle knížky, že také jistě nedělají všechno správ­ně, ale účinky nejsou tak zlé. Odpověd' zní, že v tomto případě dělali jen své vlastní chyby, kdežto se špatným učitelem se chyby ještě sčítaly. Vlastní chyby se v průběhu delší cvičební doby samy pomalu upraví, protože si tělo osvojí principy, které jsou v chuej­čchun-kungu zakotveny. Naproti tomu "učitel", který cvičení sám správně nezná (byť i může být přesvědčen o opaku), není schopen rozeznat své vlastní chyby a tím ani chyby svých politovám'hod­ných žáků a ještě jim je vnucuje jako správné. Dále neumí rozpo­znat jejich příčiny, a proto je také neumí napravit a řešit.

Cvičení se dříve považovalo za tak vzácné a cenné, že je směli znát a provozovat jen mniši kláštera Chua-šan a později i čínští císaři. Poslední žijící nositel tohoto umění dlouho bojoval sám se sebou, než je vydal veřejnosti, a já osobně jsem byla celý rok testována a musela jsem podniknout ještě dvě další cesty, než se mi dostalo, po čem jsem tak toužila.

Asijský žák o tomto problému dobře ví a nikdy by ho nena­padlo obviňovat svého učitele, že cvičí chybně. V Německu se stalo jaksi normou nenechat se v ničem opravovat a raději pře­nést výsledek vlastní neschopnosti na učitele.

V Asii není rozhodně samozřejmé být opravován, nýbrž se považuje za čest, když je žák nějaké opravy hoden. Znamená to totiž, že si "nahospodařil" nějaký potenciál, s nímž může mistr něco dělat. Lidé, kteří se příliš brzy zlepšili, aniž by po nějakou dobu cvičili, nejsou schopni mít z toho užitek a příště se dopustí téže chyby.

Svými zkušenostmi bych chtěla čtenáře povzbudit k chuej­čchun-kung a doporučit jim, aby si jednoduše vyzkoušeli, co cvi­čení může udělat pro ně samé i pro zlepšení jejich zdravotního stavu. Doslechla jsem se o mnoha čtenářích, kteří se učili pouze z knihy, a přitom se dočkali udivujícího zlepšení svého stavu. Proto klidně důvěřujme našemu cvičení-rozvíjí naše vlastní síly.

132 ~ 133Monnica Haklová

OMLAZOVACÍ CVIČENÍ ČÍNSKÝCH CÍSAŘŮ: CHUEJ-ČCHUN-KUNG

KNÍŽKY DOSTUPNÉ KAŽDÉMU Svazek 204

Edice Jak na to

Z německého originálu Hui Chun Gong,

vydaného nakladatelstvím Heinrich Hugendubel Verlag v Mnichově 1991, přeložil Jaroslav Voříšek.

Odborná spolupráce dr. Stanislava Vomáčková. Obálku navrhl Karel Kárász.

Vydal jako svou třítisící devítistou osmdesátou pátou publikaci IŽ, s. r. o., Václavské náměstí 36, Praha 1, roku 2001. Odpovědná redaktorka Milena Perglerová.

Sazbu zhotovilo grafické studio Tanga, Václavské náměstí 36, Praha I. Vytiskl Glos, s. r. o., Špidlenova 436, Semily.

Vydání první.

Distrihuci výti,sku pro zrakově postižené a nevidomé čtenáře provádí: Pro členy za.silatel.ské knihovny Nadace ECCE HOMO Brno. Kontaktní adresa pro písemný .rtyk: Pošt. přihr. 454, 660 54 Brno 2.

Všechny knižní tituly nakladatelství Ivo Železn~ sí můžete objednat na adrese: Služba čtenářům, Nakladatelství Zelezný, 'ISichoraz­ská 17, 282 Ol Český Brod

Kompletní knižní produkci nakladatelství Ivo Železný vám nabídnou pražská knihkupectví Křižíkova v Praze 8-Karlíné (Thámova I15, přímo u stejnojmenné stanice metra trasy B) a Modré knihkupectví v areálu obchodm'ho střediska Unimarket (přímo u stanice metra trasy B Lužiny). Totéž vám může poskytnout virtuální knihkupectví na internetové adrese www.volny.cz/skylla-knihy nebo webová stránka nakladatelství Ivo Železný na internetové