Anatomie, společná činnost svalů břišních
1. Při fixované pánvi předklání nebo uklání trup (obr. 85).
2. Při fixovaném hrudníku mění pánevní sklon.
3. Při fixované pánvi a páteři stahují žebra dolů, a tím pomáhají při výdechu.
4. Při fixované pánvi a hrudníku stahují břicho jako šněrovačka, a vykonávají tak tlak na břišní útroby. Tento tlak může být zvýšen ještě uzávěrou štěrbiny hlasové. Uplatňují se tedy jako pomocná vypuzovací síla pánevních orgánů: měchýře močového, konečníku nebo dělohy za porodu (břišní lis).
5. Mohou fixovat dolní žebra, a tím zesilují účinnost stahů bránice při vdechu.
Tím, že fixují při pohybech dolní končetiny pánev, zvyšují účinnou silu svalů jdoucích z pánve na dolní končetiny.
6. Svaly břišní jsou antagonisty vzpřimovače páteře a při vadném držení těla je nutno také o tyto svaly pečovat vhodnými cviky.
Při ochabnutí svalů zádových zvětší se lordóza bederní, zvětší se sklon pánve, která se vysune vpřed a břišní svaly částečně přejímají udržování rovnováhy těla. Při ochablých svalech břišních je naopak pánev posunuta směrem dorzálním a rovnováhu těla udržují svaly zádové, které zmohutní a svým tonusem zvětšují lordózu bederní. V prvém případě těžnice prochází za pánví, v druhém před pánví .
7. Klidové napětí svalů břišních vyvíjí trvalý tlak na útroby břišní, a tím v podstatě přispívá k jejich udržení ve správné poloze. Toto klidové napětí za dechu rytmicky kolísá, za vdechu se sníží, a tím se i stěna břišní lehce vyklene, za výdechu se naopak klidové napětí zvýší a vytlačí bránici zpět do výchozí polohy. Rytmické kolísání nitrobřišního tlaku vyvolává za dýchání tlakové změny v žilách, které leží při zadní stěně břišní a usnadňuje tak odtok krve k srdci (význam správné činnosti svalů břišních pro prevenci "křečových žil" na dolních končetinách).
8. Jejich stah poskytuje určitou ochranu útrobám břišním. Reflexně při zánětech v dutině břišní, volně (tj. uvědoměle) při očekávaném úderu na břicho. Již křížením snopců je stěna břišní značně zpevněna.