Cvičení čínských císařů, Návrat k jaru, Monnica Haklová

Základy cvičení chuej-čchun-kung

Cvičení patří k čínskému pojetí medicíny a pohybové terapii A patří k dechové a pohybové terapii, které se v Číně řÍká čchi-kung. Číňané objevili, že pomalými pohyby a vnitřním soustředěním na určité tělesné zóny může být energie do lidského těla přiváděna, koncentro­vána a regulována.

Během obnovování tohoto starého lékařského umění se jedné čínské lékařce, profesorce Kuo Lin, podařil senzační objev, jehož důsledky jsou nedozírné. Ve svých čtyřiceti letech onemocněla metastázujícím karcinomem dělohy a po šesti operacích byla na konci sil. Pak si vzpomněla na cvičení čchi-kung, a umění pěti zvířat, kterým se naučila jako dítě od svého dědečka, proslulého mistra čchi-kungu. Brzy však zjistila, že je už příliš slabá, než aby mohla cvičit předepsané pohyby. Proto si pro vlastní potřebu vyvinula lehčí postup, při němž se dvakrát nadechuje a jednou vydechuje; dýchání a jed­notlivé kroky na sebe harmonicky navazovaly. Tato forma, zná­má pak jako čchi-kung v chůzi, se dnes v Číně masově používá u nemocných s rakovinou.

, Pohyby chuej­čchun-kung jsou až nápadně jednoduché. Kdokoli se může základním pohybům naučit za půl dne. Snad­nost pohybů nás však nesmí svádět k tomu, abychom je pro jejich jednoduchost prováděli nepřesně, ledabyle nedbale nebo je odbývali.

Právě naopak. Cvičení jsou moudře omeze­na na nezbytnou nejmenší míru pohybů, ale záleží i na tom nejmen­ším pohybu, a proto je zvlášt' důležité provádět je naprosto správně.

Pokud se zapomeneme byt'jen zleh­ka pootočit nebo se třeba i jen správným směrem podívat, již se připravíme o plný účinek cviku.

Jinak je tomu při ostatních variantách čchi­kungu, vyžadujících obšírné znalosti choreografie, kdy cvičenec již během první cvičební hodiny pocítí, jak do něho vstupuje vi­tální síla a zlepšuje se kvalita jeho života. Po takové zkušenosti je přirozeně tím víc ochoten naučit se cvičením ještě lépe a in­vestovat do něj svůj čas. Když takové příjemné pocity přináší pouhý začátek, jaké to musí být asi později!

Na rozdíl od západního pojetí pohybů a dechu Číňané for­mulovali čtyři zásady, jež platí pro všechny druhy čínské pohybové terapie, a tedy i pro chuej­čchun-kung.

l. POHYBY JSOU NANEJVÝŠ POMALÉ. Cvičící se pohybuje doslova jako zpomalený film.

2. DÝCHÁNÍ JE PŘIROZENÉ

Sledujte svůj dech a slad'te s ním své pohyby. Roz­hodně nesmíte dech nijak znásilňovat.

3. CVIČENÍ SE PROVÁDĚJÍ BEZ JAKÉKOLI NÁMAHY

Cvičte,jako byste byli loutkami: "nechte sebou" po­hybovat docela pomalu.

4. BĚHEM CELÉHO CVIČENÍ DLÍ POZORNOST NA JED­NÉ OBLASTI A, PŘEDMĚT POZORNOSTI SE NEMĚNÍ

Při cvičení se nedoporučuje napjatá pozornost, ale spíše nenásilná lehká soustředěnost.

- Venku můžeme cvičit jen za bezvětří a po energetickém cvičení nezůstaneme v klidu (nesedíme ani neležíme), ale alespoň 10 minut se ještě pohybujeme.

- Venku můžeme cvičit jen za bezvětří.

Když pozornost setrvává na zcela určitých částech těla, dochází k mimořádné dynamizaci účinnosti cvi­ků. Když váš pohled setrvá například na RUCE, aktivujete všechny meridiány, které tudy prochá­zejí. V tomto konkrétním případě to jsou to meridiánové páry plíce-tlusté střevo, srdce-tenké střevo, perikard (osrdečník)-tři ohřívače, které se táhnou ruka­ma, pažemi a horní částí těla. Jsou-li v průběhu cvičení stimulo­vány pohledem, působí rovněž na orgány, s nimiž jsou spojeny příslušnou vodivou dráhou, ale i na partie těla, kterými tyto cesty procházejí. V případě meridiánu perikardu to znamená, že jsou příznivě ovlivňovány nejen perikard a oběhový systém ale spolu s nimi i zóny na vnitřní straně paže a horní části hrudi.

Často upadáme zpět do našeho západního způsobu myšlení v kategorii sportov­ních výkonů a cvičíme příliš rychle nebo s vypětím sil. Při tako­vých počátečních potížích je prospěšné

si představit, že cvičíme ve vodě a svými pohyby překonáváme její odpor.

Cvičení chuej-čchun-kung, které nelze zařadit ani mezi bojové sporty, ani do oblasti čchi-kungu. Následkem toho nevyžaduje od cvičence žádnou sílu nebo vypětí vůle, které u jiných pohybových cvičeních jsou nutné. Na rozdíl od např. tai-či nebo růz­ných druhů čchi-kungu se pozornost nesoustřed'uje na oblast pup­ku (tantchien) nebo hrudi, nýbrž výhradně na oblast sia tan, leží v krajině podbřišku, a zahrnuje stydkou krajinu a po­hlavní žlázy, tedy vaječníky, dělohu a varlata.

Všechny pohyby se točí kolem krajiny sia tan (spodní ohniště – vylučování /funkčně sem patří i nadledvinky a ledviny ), prohřívají ji, posilují krevní oběh a sti­mulují tam příslušné žlázy k produkci hormonů. Proto je při cvičení nutná koncentrace na tuto oblast.

Výraz sia tan je synonymem pro moderní pojem endokrinní systém, zvaný v tradiční čínské medicíně šen. Předně jsou jím míněny nadledvinky a ledviny. Ledviny jsou považované v čínské tradici za zdroj a kondenzátor vrozené životní síly. Věk a vitalita závisejí právě na stavu ledvin. Jestliže člověk zů­stává dlouho mladý a plný síly, pak mu dobře pracují ledviny. Naopak zase lze z předčasného stárnutí a ztráty pružnosti soudit na oslabené ledviny. Soustředěním na sia tan jsou především sti­mulovány žlázy k produkci hormonů. Odtud pak Ize takto po­stupně regenerovat a budovat jeden systém žláz za druhým.

V západní medicíně je dodnes tak žádoucí regulace hormonů možná jen pomocí umělých doplňků příslušných hormonů, případ­ně implantací orgánu. Oba terapeutické postupy jsou často bezpod­mínečně nutné, ale také spojené s nezanedbatelnými riziky pro paci­enty. Vezměme v úvahu jen změny krevního obrazu a dodatečné zatížení jater v důsledku ústně nebo injekčně podávaných hormonů.

A právě chuej-čchun-kung představuje mimořádně účinné cviče­ní k povzbuzení autoregulace činnosti endokrinních žláz (slinivky břišní, štítné žlázy, vaječníků, varlat, hypofýzy a hypotalamu). Po­dle toho, zda se jedná o výraznou nebo slabou poruchu hormonů, dochází k úlevě a zlepšení. Slyšela jsem o případu silné akné juvenilis, které odeznělo v průběhu pouhých tří týdnů; při závažnějších hormonálních problémech, jako je např. impotence nebo ejaculatio praecox, je třeba počítat s léčbou po dobu dvou až tří měsíců.

Protože se při provádění cviků chuej-čchun-kungu vydává jen velice málo energie, nijak cvičence nenamáhá. Slouží pouze po­sílení stavby těla a nevyžaduje ani mimořádnou námahu, ani zvláštní rychlost; z toho důvodu je také tak snadné se cvikům naučit. Citelný účinek cvičení se projevujejiž po několika dnech, ne-li téměř ihned. Čím déle se provádí, tím lepší jsou i výsledky.

Jelikož si toto cvičení nevyžaduje velký prostor - lze je prová­dět dokonce i za psacím stolem -, odpadají automaticky nároky na větší cvičební místnost. Podle možností je samozřejmě nej­lepší cvičit ve volné přírodě. Nicméně naše nenáročné cvičení lze provádět nezávisle na počasí a roční době právě tam, kde k tomu má každý nějakou možnost.

Cvičení chuej-čchun-kung je v zásadě přístupné každému, pro­tože neklade na tělo žádné nadměrné požadavky. Je-li při někte­rém cvičení nezbytné příslušné upozornění nebo výstraha, vždy je na příslušném místě uvádím.

Jsou zde dvě překážky, při kterých by se cvičení čchi-kung ne­mělo dělat. První je opravdu banální: Obyčejná rýma znemožňuje dechová cvičení nebo z nich dělá hotové utrpení. Druhý důvod už nevypadá na první pohled tak průkazný: Pokud se čchi-kung cvičí venku, má se tak dít jen při bezvětří. Číňané mají pro zmíněný př'kaz srozumitelné vysvětlení: Při cvičeních jde o rozvinutí a soustředění čchi, ale tato energie je prchavá. Jestliže vzniká v těle nebo kolem něj, může být uvolněná energie nárazem větru odváta.

Čas k cvičení si můžete zvolit zcela podle svého denního roz­vrhu. Po jídle by se nemělo začít dříve než po čtvrthodině, po hlavním jídle se doporučuje celá hodina.

Zvolte si k cvičení volné a pohodlné oblečení, protože např. příliš těsný opasek překáží některým konkrétním pohybům. Ne­vhodná je také sportovní obuv se silnými podrážkami. Číňané k tomu účelu používají lehkou bavlněnou obuv s tenkou pode­šví, což zaručuje kontakt se zemí a její energií. Pokud cvičíte doma, vyberte si vhodné prostředí, protože cviky vycházejí z pevného bodu, který shromažd'uje energii. Není také bezvý­znamné, na co se během cvičení díváte. Může to být např. výhled z okna, bílá stěna nebo jednobarevný závěs. Příliš barevné a vzorované látky nebo tapety jsou k tomu účelu nevhodné, pro­tože při některých cvičeních mohou vyvolávat pocit závrati. Dbej­te také na to, aby pohled z okna jen uvolňoval, a neodváděl po­zornost jiným směrem.

Každý jednotlivý cvik se provádí osmkrát. Jediná výjimka je třetí figura, která se provádí 164krát. Pro začátek je vždy vhodné odcvičit nejprve celou sestavu. Nicméně po prvních čtyřech cvi­cích, které jsou základem chuej-čchun-kungu, můžete pokračovat dle vlastní volby.

Jako nejvhodnější čas k cvičení doporučují číňané časné ráno nebo dobu před spaním. Dobu před spaním pokládají za zvláš´t výhodnou. Podle mých osobních zkuše­ností však byl účinek cvičení tak silný, že na spaní pak nebylo ani pomyšlení, a proto jsem volila raději ranní hodiny nebo polední pauzu. Pro získání slibovaných účinků na zdraví stačí celou sestavu zacvičit jednou denně.

Brzy také zjistíte, že v celé sestavě jsou jednotlivé cviky, které vás budou obzvlášť těšit. Některá cvičení zahřívají tělo do té míry, že je s chutí průběžně opakuji, jiné zase uklidňují moji nervovou sousta­vu tak výrazně, že se k nim ráda často uchyluji ve chvílích uvolnění.

­

Příprava k cvičením

Všechna cvičení se provádějí vstoje. Místo pro cvičení má být stabilní a nemělo by se měnit. U cviků, kde se pohybujeme tělem do stra­ny, začínáme vždy s levou a pak s pravou stranou. Cviky opakuje­me na jednu stranu osmkrát, případné výjimky jsou u příslušných cviků vždy zmíněny. Při téměř všech cvicích nohy neopouštějí své základní stanoviště. Kde jsou předepsány kroky, tam se pouze pře­souvá těžiště, jedna noha je zatížena plně a druhá z třiceti procent. Cvičení pak působí velmi klidně a také se snadno učí.

Chua-šanská škola neobjevila jen duchovní soustředění na sia tan, nýbrž připojila k němu ještě další prvek, který není zastou­pen u žádné jiné školy cvičení čchi-kung.

Na začátku každého cvičení si představujete, že jste mladí, krásní a svěží, usmívejte se očima, celým obličejem a především vyvolejte ve svém nitru pocit klidu, radosti a pohody. S radostným uspokojením sami nad sebou trochu vypněte hrudník a vychutnejte tyto své příjemné pocity, které by ve vás měly zůstat po celou dobu cvičení.

Procvičování představy mládí a úsměv dopomáhají k vy­rovnané náladě, k celkovému fyzickému i psychickému omlazení a ozdravení celého organizmu.

Tímto jednoduchým trikem se velice účinně po­vzbuzuje centrální nervová soustava, člověk se uklidní, dech se prodlouží a zrovnoměrní, klouby jsou pohyblivější, svaly uvolněnější, cvičenec se oprostí od běžného napětí všedního dne a jeho pohyby jsou lehké a hravé. Úsměv na tváři harmo­nizuje činnost mozku, ­nepřetržitý kolotoč myšlenek v hlavě se jednoduše zastaví.

20